13. června 2011
Od nízkoenergetické stavby s komínem až k pasivnímu domu
V obci Myslejovice v Olomouckém kraji v průměrné výšce 353 metrů nad mořem stojí zajímavě řešený nízkoenergetický dům, který řešil kromě jiného i využití komínu. O pasivním domě původně majitel vůbec neuvažoval, ale článek serveru TZB-info popisuje, jak nakonec stavba dopadla.
Jedná se o obec střední velikosti s 660 obyvateli v okrese Prostějov na úpatí Drahanské vrchoviny, která překvapuje už svou občanskou vybaveností. Najdeme tady základní i mateřskou školu, tři sportovní hřiště, dva kulturní domy, čtyři hospody, knihovnu, poštovní úřad, kostel i hřbitov. Samozřejmostí je plynofikace obce a veřejný vodovod. Velkou pozornost věnovali stavitelé izolaci proti vlhku a izolaci tepelné kvůli daným klimatickým poměrům. Dům je koncipován jako nízkoenergetická dřevostavba v pasivním standardu. Měření vzduchotěsnosti se prováděla až po roce užívání (Blower Door Test) a chování domu pečlivě sledoval také jeho majitel za plného provozu.
Základní kámen
Položit symbolický základní kámen se podařilo v Myslejovicích až po dlouhých diskusích. O pasivním domě původně investor vůbec neuvažoval. "Nebudu bydlet v žádné experimentální králíkárně," říkával rezolutně. Schvalování prvního návrhu od firmy Karon bylo tedy velmi problematické, s pasivními domy se v Česku začínalo, Blower Door Testy se prováděly pouze pro výzkumné účely a jen malé procento lidí vědělo, oč tu vlastně běží. Přesto se nakonec podařilo původní koncept prosadit. Sice s určitými ústupky, ale přece. Investor schválil nízkoenergetickou dřevostavbu v pasivním standardu - izolovaný, nepodsklepený rodinný dům s podkrovím se sedlovou střechou. Ale s komínem!, trval na svém.
"Nebylo v naší moci vysvětlit, že komín, který prochází přes zateplenou obálku, radikálně zvýší počet teplených mostů. A navíc nemá v pasivním domě vůbec co dělat. Neobstáli jsme, a tak jsme se snažili, aby to nebyly dálniční mosty, ale pouze lávky pro pěší," žertuje Stanislav Karásek, jednatel firmy Karon. Dnes majitel uznává, že to nebylo nejlepší řešení. "Komín jsme použili pouze jednou, spíše z experimentálních důvodů, a Blower Door Test po roce užívání domu ukazoval, že jsme se od parametrů pasivního domu o desetinu odchýlili," vysvětluje majitel domu Svatopluk Marák.
Je patrné, že problémy s neprůvzdušnou vrstvou vznikly právě v místech napojení k ostatním stavebním konstrukcím a v místech přechodů. Tabulkové hodnoty pro pasivní domy, vycházející z německých norem (n50=0,6) a jsou doporučené také v ČR (dle ČSN 73 0540:2). Blower Door Test byl v tomto případě vykonán až po roce užívání domu a jeho hodnota dosahovala podle informací majitele n50=0,7. Číslo udává, kolikrát za hodinu se vymění vzduch v budově. Měření je vztaženo k tlakovému rozdílu 50 Pascalů mezi vnitřním a vnějším prostředím. Zařízení, které se skládá z plastové membrány, ventilátoru a tlakoměru, je pomocí vypínacího rámu instalováno do otvoru dveří. V tomto případě byl Blower Door Test použit také k vyhledání netěsností v plášti budovy, pomohla také termovizní kamera.
Celý článek doprovázený bohatou fotogalerií si můžete přečíst na serveru TZB-info.
Na pasivní dům v Myslejovicích se můžete podívat i v naší databázi pasivních domů.
