Mikroklima pasivních domů

1. Úvod

Složky vzduchového prostředí budov záměrně vytvářeného pro pobyt člověka v uzavřených prostorách lze podle [1] obecně charakterizovat jako interní mikroklima:

• tepelně-vlhkostní
• mikrobiální
• ionizační
• aerosolové
• odérové
• toxické

Společným znakem všech výše uvedených složek vnitřního prostředí je vzduchové pole jejich existence a vzájemného ovlivnění. Příspěvek se tedy nezabývá speciálními problémy hluku, aerointového režimu, statické elektřiny a elektromagnetických polí.

Pasivní domy jsou dnes zcela specifickou kategorií staveb, z pohledu tradičních staveb až extrémní. Je tedy nezbytné věnovat mikroklimatu těchto staveb podstatně vyšší pozornost než stavbám běžné produkce.

2. Rozbor a obecná charakteristika základních složek mikroklimatu pasivních domů

2.1 Tepelně-vlhkostní mikroklima

Patří k nejdůležitějším složkám pro zajištění vnitřního prostředí z hlediska zdraví a spokojenosti lidí, ale i ve vztahu k životnosti stavebních materiálů, budov, výrobních technologií, atp.

Teplota a vlhkost vzduchu se v budovách úzce vzájemně ovlivňují a podmiňují. Základními veličinami určujícími kvalitu tepelně-vlhkostního mikroklimatu v budovách jsou:

t_a – teplota vzduchu (ve °C), měřená rtuťovým teploměrem (prakticky nezohledňuje tepelné sálání okolních ploch)

t_g – výsledná teplota (ve °C), měřená kulovým teploměrem uprostřed místnosti, s registrací tepelného sálání ploch okolních stěn a oken. Je základní veličinou mikroklimatu.

t₀ – operativní teplota (vypočtená hodnota z parametrů t_r; t_g; w_a). Pro w_a < 0,2 ms^-1 lze nahradit pouze hodnotou t_g

w_a  – rychlost proudění vzduchu (v ms^-1)

r_hi  – relativní vlhkost vzduchu v interiéru (uvádí se v procentech a udává stupeň nasycení vzduchu vodní parou)

x – měrná vlhkost vzduchu, vyjadřuje obsah vodních par suchého vzduchu (g/kg s.v.)

t_r – teplota rosného bodu (ve °C) udává, kdy na povrchu konstrukce začíná kondenzovat vodní pára. Závisí na t_a, rh_i, t_s.

Zajištěním optimální teploty v místnostech se dosahuje tepelné rovnováhy při odvodu tepla z organismu člověka do okolního prostředí (s korekcí na dané roční období), při konkrétním vývinu metabolického tepla.

Celý článek si můžete přečíst na serveru tzb-info.cz.