Použití slámových balíků pro pasivní dřevostavbu

1. Použití slámových balíků pro pasivní dřevostavbu s požární odolností 120 minut

1.1. Proč ANO a proč NE

Je zajímavé, že představa stavění ze slámy přitahuje na jedné straně nekritické zastánce z řad příznivců přírodního stavění, na straně druhé stejně se setkává s nekritickým odmítáním.

Extrémní polohy bohužel jen znepřehledňují prostředí pro nezatížené zkoumání otázky „proč, kde všude a jak má smysl slámu využívat, a co tomu brání?“. Stavění ze slámy (sláma = 100% lignin) je motivováno snížením ekologické stopy stavby a ta nejlépe odpovídá nárokům na hodnocení celého cyklu života stavby. Tedy nejen na postavení, šetrné provozování, překvapivě dlouhodobá životnost, ale i snadná likvidace.

Protože mnohem větší ekologickou stopu vytváří spotřeba energie při provozu, nemá smysl uvažovat o jiném slaměném domě než o více či méně pasivním. Před několika lety Bjorn Kierulf prezentoval výpočty, které mi hluboko utkvěly v paměti: Běžný dům z obnovitelných materiálů (tedy s malou ekologickou stopou stavby) řeší cca. 1/27 problému, což je zoufale málo, zatímco PD 1/7 problému spotřeby celé ekologické stopy (ES) stavby za dobu její životnosti, a proto teprve u PD začíná tento přínos mít smysl. Mluvit o tzv. ekologickém stavění, byť ze slámy a jen z přírodních materiálů, ale s hýřivým komfortem 20. století (prostorovým, hygienickým i vytápěcím), je jen povrchní a naivní přístup. To, že to může být i cesta nebezpečná, si sám na sobě ověřil Michal Navrátil, když ve svém přírodním domě se špatnou vzduchotěsností večer důkladně provětraném otevřením oken, při zavřených dveřích do ložnice, se ráno probouzel v kvalitě prostředí koncentrace CO₂ 2500 ppm, a když nechal dveře do ložnice otevřené, tak „jen“ 2000 ppm. Protože je ale poctivý ve svém úsilí, nechal řízené větrání do domu doinstalovat a dnes konstatuje, že zažil výrazný rozdíl v kvalitě spánku.

Proto podle mého z těchto důvodů má smysl stavět jiný dům se slámou než je nejméně NED, ale raději PD, pokud nechceme slevit z komfortu.

1.2. Může nastat něco jako ÉRA SLÁMY

Neodvažoval bych se něco takového předvídat, natož prosazovat, protože myslím, že současné možnosti využití slámy jsou zatím na samém počátku. Faktem je, že jde surovinu, kterou není třeba vyrábět, která vyroste pomocí energie ze slunce a která se ještě stále vnímá jako odpad. To, že se může jednat o cennou surovinu, lze vytušit z těch několika výrobků z ní profesionálně vyráběných. Už i v Česku se řadu let vyrábí lisované konstrukční panely. V rakouské administrativní budově S_HOUSE je ze slaměných desek vyroben nábytek, v Austrálii se vyrábí protipožární podhledové rohože. Možná někdo víte ještě o něčem dalším? Že tyto možnosti jsou možná ještě daleko širší jsem pochopil při návštěvě výroby izolace z recyklovaného papíru ve firmě Ciur. Napadlo mě, zda není škoda k výrobě foukané izolace používat jen papír, který je stále vzácnější surovinou. Poznamenal jsem, že by mě zajímalo, zdali by nebylo výhodné použít rozvlákněnou celulózu jen jako pojiva ve směsi s drcenými stébly slámy. Protože výrobní náměstek v Ciuru Ing. Mojmír Urbánek je tvořivý a otevřený člověk, nelenil a při dalším setkání už mě informoval, že umí vyrobit směs 50 % celulózy a 50 % slámy, kterou dokáží foukat stejně jako Klimatizér +, ale že tento základ doplněný o hnojiva a semena vyváží na Slovensko, kde s tím ošetřují protierozně čerstvě dokončené svahy terénu okolo dálnice. Tady je na místě další otázka, na co vše ještě slámu bude možné použít. Dnes umíme se slámou stavět z balíků, které jsou k dispozici, ale které původně byly vyvinuty pro méně prostorově náročné uskladňování slámy. Jaké by ale mohly být možnosti, pokud by se použily materiály speciálně vyvinuté pro stavění? Tady jsme patrně na začátku otevírání perspektivy mnohem širšího uplatnění slámy a kdo ví, zda jednou slámu na poli nebudou hlídat bezpečnostní agentury, protože bude opravdu ceněnou surovinou.

Celý článek si můžete přečíst na serveru TZB-info.cz.