Z odpovědí všech čtyř vybraných respondentů každopádně vyplývají tyto zavěry: pokud chcete mít kvalitně postavený a uživatelsky příjemný pasivní dům, musíte se o problematiku zajímat na vyšší úrovni, než při koupi běžné nemovitosti. Měli byste pochopit funkci jednotlivých technologií, jejich klady a zápory a v první řadě dát na reference současných uživatelů jak ohledně technologických a materiálových prvků, tak především o stavební firmě.

Rodinný dům Lochenice

Majitel domu: David Vízner, více informací o domě v naší databázi pasivních domů.

Jak jste spokojen s bydlením v pasivním domě?

S bydlením jsme maximálně spokojení. Díky stálé vnitřní vlhkosti kolem 50 % nemáme v zimě problémy se suchým vzduchem a nepříjemným kašlem. Velké prosklené plochy orientované na jih a prosvětlené místnosti působí velmi příjemně – v zimě se interiér krásně vyhřeje, v létě jsou však nutné venkovní žaluzie. Roční spotřeba energie na vytápění v sezóně 2010–2011 nám vyšla kolem 8 kWh/m², za topení jsme tedy utratili přibližně 3000 Kč.

Vnímáte některé stavební či technické aspekty domu jako problematické?

Chybějících otopných ploch jsme se obávali asi jako většina uživatelů. Ukázalo se, že zbytečně. Díky teplým vnitřním povrchům nám radiátory nechybí. U větrací jednotky jsme zvolili výkonově silnější ventilátory. Díky tomu můžeme jednotku provozovat na nižší otáčky a ta je tak skoro neslyšitelná. Díky důslednému používání venkovních žaluzií a nočnímu vychlazení otevřenými okny jsme i v letě v domě měli příjemně, a to i při extrémních teplotách kolem 35 °C.

Co vás vedlo k pasivnímu bydlení a jak toto rozhodnutí zpětně hodnotíte?

O pasivní domy jsme se začali zajímat asi před pěti lety, kdy se o této problematice v tuzemsku ještě moc nevědělo. Nicméně nějaká literatura již k dispozici byla a toto řešení nás zaujalo, hlavně díky šetrnosti k životnímu prostředí jak při výstavbě (pravě proto jsme zvolili dřevostavbu), tak při následných úsporách energií. Se základními znalostmi o pasivních domech jsme začali shánět vhodný pozemek, což se však ukázalo jako velký problém. Parcely v nových lokalitách jsou často malé, nevhodně orientované na světové strany, a domy si často vzájemně stíní, takže nelze splnit jeden ze základních požadavků – co největší využití pasivních zisků ze slunečního záření. Vhodný pozemek jsme nakonec našli v původní zástavbě nedaleko Hradce Králové.

Rodinný dům Jenišov

Majitel domu: Martin Šperl, více informací o domě v naší databázi pasivních domů.

Jak jste spokojen s bydlením v pasivním domě?

S bydlením v pasivním domě jsem hodně spokojený a neměnil bych. Kromě velké úspory nákladů na provoz domu (asi čtvrtina oproti běžnému domu) je to i vysoký komfort bydlení. Mít stále vyvětráno přefiltrovaným vzduchem a přitom nemuset otevírat minimálně osm měsíců v roce okna je prostě perfektní. Oceňuji to i jako alergik.

Vnímáte některé stavební či technické aspekty domu jako problematické?

Prvním problémem je to, že stavba pasivního domu je dost náročná na kvalitu prováděných prací a použitých materiálů. Ne všechen materiál lze v rozumné cenové hladině pořídit v ČR, ale to se snad časem zlepší. Ohledně kvality firem provádějících u nás výstavbu ale tak optimistický nejsem. Nejlepší pro mne bylo, když jsem si velkou část prací prováděl sám, protože pak jsem měl jistotu, že vše bylo provedeno kvalitně. Ale chápu, že takto každý postupovat nemůže. Řada firem inzerujicích dodání pasivních nebo nízkoenergetických domů ani neví, co to přesně znamená. Tady doporučuji informovat se u lidí, kteří již od těchto firem mají dům postaven a zda slibovaných parametrů dosahují. Druhým problémem bylo, že se dům v létě někdy trochu přehříval, což částečně řešíme chlazením nasávaného venkovního vzduchu solankovým zemním výměníkem a taky reverzibilním (opačnym) provozem tepelného čerpadla v kompaktní větrací jednotce. Tato jednotka má k dispozici chladíci funkci, která navíc umožňuje chlazení během ohřevu vody v podstatě zadarmo, protože voda se ohřívá odpadním teplem vznikajícím při chlazení. Ale minulý rok jsme vybudovali před prosklenou jižní fasádou zastínění pomocí plachty, která je ve sklonu napnuta ocelovými lanky uchycenými na sloupcích a dá se kdykoliv demontovat (při silném větru, dešti a na podzim). Tím jsme tento problém teměř úplně odstranili.

Co vás vedlo k pasivnímu bydlení a jak toto rozhodnutí zpětně hodnotíte?

Jsem stavař, takže jsem se v roce 2007, kdy jsme se rozhodli dům postavit, více zajímal o nové trendy. Nové bydlení jsme si s manželkou pořizovali na hypotéku a chtěli jsme tedy docílit nízkých nakladů na provoz domu, abychom v budoucnu zvládali její splacení. A navíc špatné životní prostředí (v ČR) nám není lhostejné, takže nás zajímaly ekologické domy. Našeho rozhodnutí nelitujeme, protože sotva jsme stačili dokončit stavbu, přišla krize s ruským plynem a pak celosvětová ekonomická krize a následně zdražovaní všech energií, což nám potvrdilo, že jsme se rozhodli správně. Na domě bych neměnil asi nic, ale pokud budu mít další finanční prostředky, nesvěřím je bankám, ale pořídím raději fotovoltaickou elektrárnu na střeše, abychom vylepšili naš RD na  soběstačný nulový nebo plusový dům.

Rodinný dům Chocerady

Majitel domu: Petr Štos, více informací o domě v naší databázi pasivních domů

Jak jste spokojen s bydlením v pasivním domě?

Obecně vzato bydlení v pasivním domě se nijak zásadně neliší od bydlení v jakémkoliv jiném rodinném domku. Mnoho lidí se v souvislosti s pasivním domem potýka s předsudky, které pramení z nedostatečných nebo zkreslených informací. Například s tím, že nebudou moci otvírat okna nebo že při větších mrazech nebude v domě dostatečná teplota a podobně. Tyto obavy jsou samozřejmě zbytečné. Pasivní dům se projektuje a počitá jako každý jiný projekt, a tudíž i dimenzováni vytápění odpovídá potřebám konkretní stavby. Pasivní dům nám nijak nesnižuje komfort bydlení, naopak. Pokud si chci okno otevřít, mohu to udělat, ale je to zbytečné. Díky neustálé výměně vzduchu prostřednictvím rekuperační jednotky je uvnitř velmi příjemné klima. V zimě se teplo neztrácí otevřenými okny a v létě je možné vzduchotechniku vypnout úplně a fungovat jako v každém jiném domě. My například máme skoro celý den otevřené dveře z pokojů na terasu. Pokud je velké horko, mohu pomocí vzduchotechniky a zemního výměníku vzduch uvnitř chladit, podobně jako klimatizací, ovšem se zlomkem spotřeby energie.

Vnímáte některé stavební či technické aspekty domu jako problematické?

U pasivního domu existují určitá pravidla a doporučení, která vedou k tomu, aby vše fungovalo tak, jak má. Architekt by je měl brát v potaz. Dobře navržený pasivní dům by se v letě přehřívat neměl, řeší to stínící prvky v podobě přesahů střechy, případně doplnění o exteriérové žaluzie. Navíc pokud se do systému VZT vloží zemní výměník nebo prvek technického chlazení, je možné dům i slušně vychladit. Absence otopných ploch je naopak prostorovou výhodou. Nemusíte řešit, kde budou radiátory, kde bude podlahové topení, aby netopilo pod nábytkem a podobně. Co se týká větrání, na příjemné klima díky výměně vzduchu si člověk velice rychle zvykne. Obavy některých lidí z hluku nebo průvanu jsou při dnešní úrovni technologií neopodstatněné. Jediné, na co bych v souvislosti s variantou řešení centrální rekuperace upozornil, je fakt, že není příliš možné provádět regulaci teploty individuálně v jednotlivých místnostech.

Co vás vedlo k pasivnímu bydlení a jak toto rozhodnutí zpětně hodnotíte?

Prvotní myšlenka byla čistě ekonomická. V naší obci totiž není zaveden plyn, a tudíž jako další možná varianta při zachování určité míry komfortu přicházela v úvahu elektřina. Cílem projektu bylo tedy spotřebu a závislost na této komoditě, jejíž cena neustále roste, co nejvíce snížit. A pak mě také dost zajímají technologie kolem alternativních zdrojů energie a jejich využití. Takže vytvoření takového komplexnějšího systému, jako je pasivní dům, rekuperace, IZT, solární kolektory, peletková kamna, a provozování a sledování takového domu je velmi zajímavá a hlavně praktická zkušenost.

Rodinný dům Studenec

Majitelka domu: Natália Martínková, více informací o domě v naší databázi pasivních domů.

Jak jste spokojena s bydlením v pasivním domě?

Pasivní dům má stabilní teplotu místností a vzduch, který se mnohem lépe dýchá. Nemluvě o luxusu, jaký poskytuje nádherné ticho domu.

Vnímáte některé stavební či technické aspekty domu jako problematické?

Máme prosluněné místnosti, teplé podlahy bez podlahového topení, pořád čerstvý vzduch, optimální vlhkost a hlavně vůbec žádný průvan nebo tah chladu od stěn či oken. V létě nám doma nelétají mouchy a neštípají nás komáři, v domě je příjemný chlad, ale přitom vinná réva na pergole, která stíní jižní okna, bohatě rodí i na Vysočině.

Co vás vedlo k pasivnímu bydlení a jak toto rozhodnutí zpětně hodnotíte?

Když nám před dvěma lety hrozilo, že se budeme muset kvůli zaměstnání stěhovat, důsledně jsme si promysleli, jak by naše další bydlení mělo vypadat. Shodli jsme se, že chceme změnu. Venkovní žaluzie na západní a východní okna bychom namontovali s automatickým senzorem na jejich stahování. A sloupy, které jsme z estetických důvodů postavili jako vizuální předěl kuchyňské části obytného prostoru v přízemí, bychom v dalším domě nechtěli. Jinak bychom použili původní projekt.

Text je převzatý z magazínu Energeticky soběstačné budovy.