22. července 2020

To, co se na českých školách učí jako dobrá architektura, je odpovědné až za polovinu emisí, říká Arch. Jan Márton

Celé dětství prožil jako skaut, během studia na gymnáziu a vysoké škole měl na starosti také skautskou družinu a programy pro starší skauty. Už tehdy jej výrazně ovlivnila ekologická a sociální výchova a články o klimatické změně, které k nám před patnácti lety začaly pronikat ze zahraničí - například prostřednictvím britského deníku The Guardian, kde se tématem dodnes zabývá ekolog a politolog George Monbiot.

 

Rozhovor převzat z týdeníku Ekonom

marton_ekonom_07_20

Ekologii, šetrnost a udržitelnost se Jan Márton nyní pokouší promítnout do architektury. “Ke konci studia architektury jsem oslovil Aleše Brotánka, jednoho ze tří architektů, které se u nás tou dobou zabývali úspornými stavbami. Čtyři roky jsem se od něj učil, jak takové stavby vůbec navrhovat,” vzpomíná liberecký rodák Jan Márton. S manželi Petrem a Evou Klápšťovými před devíti lety založil architektonické studio Nature Systems, které se kromě návrhů samotných domů zabývá také územním plánováním a participativním navrhováním, zahradami či stavebním právem.

Architektů, kteří se věnují pasivním a ostrovním domům, v Česku stále není mnoho. Je tematika úsporných staveb vůbec součástí architektonických vyučovacích osnov?

Není a to by se rozhodně mělo změnit. Je skutečně velkým selháním vedení fakult, že si studenti dodnes musí informace o úsporných stavbách sami hledat mimo akademické prostředí. Čest několika málo výjimkám. Energetická úspornost by přitom měla být jedním ze základních parametrů nejen staveb, ale i urbanismu jako takového, stejně jako řešíme například osvětlení nebo statiku budov. To, co se na českých školách učí a prezentuje jako dobrá architektura, je přitom odpovědné až za polovinu všech emisí a spotřebované energie. To však reflektujeme příliš pomalu. Jsme společnost, která není ochotná platit plnou cenu za své počínání, co se negativních externalit týče.

Existuje naděje, že by se situace mohla změnit a otevřít téma ekologické architektury a urbanismu nejen v oboru?

Doufám v to a společně s kolegy se o to také snažíme. Se sdružením Ekodům, Centrem pasivního domu a několika architekty jsme iniciovali deklaraci Architects for Future, kde se se všemi signatáři hlásíme k odpovědnosti architektury a urbanismu za probíhající klimatickou změnu. Díky této deklaraci vznikla široká diskusní platforma na půdě České komory architektů a lze tak sledovat, že toto téma mezi architekty i inženýry čím dál víc kvasí a máme velkou příležitost ho nyní uchopit.

Projektů ostrovních a poloostrovních domů zároveň také přibývá. Dají se v současné době považovat za trend?

Statisticky se o trend nejedná, neboť úsporných staveb se už léta staví maximálně jednotky procent.

Proč?

Důvodů je víc. Především je ale české stavebnictví nastavené deklaratorně - každý projekt doprovází spousta razítek a složitých povolení, ale v praxi potom selhává kontrola kvality na stavbách a toho, zda vůbec výsledek odpovídá projekčním předpokladům. Pasivní domy jsou společností vnímané jako něco nutně dražšího. Přitom linka mezi dražší a levnější stavbou vede mezi kvalitním a nekvalitním produktem, nikoliv mezi nízkoenergetickým a pasivním domem. Postrádám u nás osobní odpovědnost za důsledky konkrétního jednání, proto tlačím alespoň na tu legislativně danou - když velcí hráči na realitním trhu prodají draze všechno, co postaví, nic je netlačí k úsporám. Zisky strčí do kapsy a o náklady na životním prostředí a zdravotnictví se s námi všemi rozdělí. To platí jak o velkých budovách, tak o rodinných domech. Přitom už léta známe přístupy, jak projektovat provozně úsporně a navíc ze zdravých a energetické méně náročných materiálů.

V roce 2011 jste spoluzaložil architektonický ateliér Nature Systems, v rámci kterého se soustředíte ryze na ostrovní a ekologické projekty. Co je pro ně z architektonického hlediska klíčové? Je potřeba k nim přistupovat specificky?

Každá naše stavba má zcela minimální náklady na vytápění a provoz a naprostá většina našich klientů se může odpojit od sítě hned zítra. Ostrovnost je totiž elementárně řečeno pouze otázka počtu instalovaných fotovoltaických panelů a velikostí bateriového pole, která se odvíjí od chování konkrétních obyvatel stavby. Máme v portfoliu rodinné stavby, které jsou ze dvou třetin vytápěné pouze sluncem. Nebo školu, kterou vytopí děti metabolickým teplem, dům ale musí mít vhodnou tepelnou obálku a prosklení. Důležitý je také tvar budovy - čím větší budova, tím menší může mít ochlazovanou plochu na metr čtvereční podlahové plochy. Nutností je dobře vyřešená vzduchotěsnost a kvalitně provedená stavba. Parametry návrhu lze dnes vyhledat jedním klikem například na internetu. Podstatné je však říct, že pokud optimalizaci a vhodnému seskládání parametrů stavby nerozumí architekt a neřeší to již ve fázi studie, nikdo to za něj už později nedožene. Mnohem zajímavější než vytápění a elektřina je pro mě aktuálně řešení vodního cyklu v domě, které se vždy odvíjí od konkrétního pozemku a situace. Pokud to lze, vždy doporučujeme jako základ vlastní studnu. I zde jsou soběstačná řešení investičně dražší, můžeme však budovu nachystat pro více možných budoucích řešení a variant.

Dokážete si představit život v ostrovním domě?

Jistě. Začínám stavět dům, který je vymyšlený podobně jako domy pro mé klienty, tedy s možností soběstačnosti i ostrovnosti, byť stojí v rámci staré zástavby města. Má navíc svá specifika, například tři vodovodní potrubí vedoucí do domu s možností pozdějšího libovolného přepojování. Ve fázi stavby je to levné řešení. Na pozemku je totiž stará studna a podzemní voda. Důraz je dán na velkou podzemní nádrž na dešťovou vodu. Určitě si neodpustím částečnou digitalizaci sledující energetické a vodní toky v domě pro další zlepšení know-how. Když jsou soběstačné domy dobře naprojektované, jsou zároveň uživatelsky příjemné a vedou k jednoduchosti technických systémů. Stavby a projekty jsou pořád jen věci, které mají sloužit. Tak ať lidem slouží dobře a nepřináší zbytečné starosti a složitosti.

Ing. arch. Jan Márton
Nature Systems
Člen Centra pasivního domu
jan.marton@naturesystems.cz

Diskuse


Naši členové
  • Sinc s.r.o.
  • Vize Ateliér, s.r.o.
  • Josef Bárta
  • NATURE SYSTEMS - Ing. arch. Jan Márton
  • PRAŽÁK s.r.o.
  • CIUR a.s.
  • Xella CZ, s.r.o.
  • DŮM NA ZELENOU s.r.o. [Architektonický a projekční ateliér]
  • KUBUS atelier s.r.o.
  • CIKO s.r.o.
  • Lightway s.r.o
  • MESSY s.r.o.
  • ISOVER, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.
  • ARCHCON atelier, s.r.o.
  • Urbanic Haus s.r.o.
  • Ing. Michal Hučík
  • ELEKTRODESIGN ventilátory spol. s r.o.
  • DAFE-PLAST Jihlava, s.r.o.
  • Michael Jaďuď
  • AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group

Hlavní mediální partneři CPD