20. prosince 2013
Nekouřící komíny a krajina, ve které se netěží. Zklidnění dopravy i průmyslové a chemické výroby zatěžující naše přírodní prostředí. To vše je v pozadí konceptu pasivního domu. Tento zatím nejúspornější způsob, jak stavět nové domy i renovovat stávající, „ulehčuje“ Zemi díky uspoření energie na vytápění až o těžko neuvěřitelných 90 %. A přináší zároveň do našeho života spokojenost nejen ve formě peněz a ušetřených přírodních zdrojů, ale také v podobě pevného zdraví.
Všechno živé se dobře přizpůsobuje na přirozený život v přírodě i v těch nejdrsnějších podmínkách.
Dle posledních statistik Světové zdravotnické organizace trávíme uvnitř budov až devadesát procent dne. Většina z nás chce tento čas trávit v teple – nejlépe v hezkých „čtyřiadvaceti“ - a to jak v době největších mrazů, tak i v letním horku. Není divu, že provoz budov je v zemích Evropské unie energeticky bezkonkurenčně nejnáročnějším sektorem. I navzdory vysoké spotřebě však není v budovách hygienicky vyhovující prostředí. Vydýchaný vzduch, množství škodlivin, veliké rozdíly teplot i průvan – známe asi všichni. Jde to i jinak?
Příroda jako náš učitel i při stavbě domu
Příroda nám v tomto může být velkým učitelem. Je sama o sobě dokonalá – nic v ní nechybí ani nepřebývá. Vše funguje v zaběhnutém řádu. Organismy se během miliónů let přizpůsobovali danému prostředí a zbavovali se všeho nadbytečného tak, aby dosáhli co největší úspornosti.
Rozvody mohou vypadat přirozeně a nenápadně, i když nejsou schované. Napomáhají tomu i používané materiály – textil, kov nebo dřevo. Větrací jednotky jsou tak tiché a prostorově nenáročné, že je můžeme mít třeba i v šatní skříni. Takové řešení může být vhodné i pro rekonstrukce. (Foto: CPD, Taush)
Pasivní domy se snaží této geniální jednoduchosti a funkčnosti přírody přiblížit. S minimální spotřebou energie přináší těm, kteří v nich bydlí, maximální pohodlí. Základem pasivního domu je takřka dokonalé využívání tepelných zisků. Kvalitní okna s trojskly pouští životodárnou energii slunce dovnitř a zároveň tu proměněnou na teplo nepustí ven. Tlustý „kožich“ ve formě tepelné izolace udržuje v zimě teplo vevnitř. V takto zaizolovaném domě jsme i my významným zdrojem tepla, stejně jako všechny spotřebiče a dokonce i naši čtyřnozí přátelé. V létě pak tepelná izolace naopak před horkem chrání. Sebelepší teplý kožich by nefungoval, kdyby byl děravý. A proto je důležité precizní utěsnění všech konstrukcí v obálce domu.
Dýchejte čerstvý vzduch po celý rok
„Vědomé dýchání“ zajišťuje velmi jednoduché řízené větrání se zpětným ziskem tepla, s takzvanou rekuperací tepla. Ta předehřívá čerstvý vzduch na teplotu jen o pár stupňů vyšší. Uvnitř domu je tak neustále vyvětráno, bez průvanu a tepelných ztrát. Je to pocit, který zejména v noci a v zimě, kdy nejde větrat, většina z nás nezná. Navíc je díky řízenému větrání velmi výrazně snížena prašnost a omezen hluk z ulice.
Na malé tepelné ztráty jsou zbytečné složité a drahé technologie. Po renovaci bytového domu do pasivního standardu v Dubňanech postačuje pro vytápění celkem 27 bytů jen jeden malý plynový kotel. V místě bývalé prostorné kotelny tak může vzniknout fitness, nebo dětská herna pro obyvatele. A ročně (!) přitom platí na vytápění jen kolem 1 000 korun za 80 m2 byt. (Foto: Zdeněk Kaňa - Úsporné bydlení s.r.o.)
Pasivní dům jako „zkouška“ dobrého architekta a projektanta
Lidé si mnohdy myslí, že pasivní dům musí být velmi drahý. Jenže tak to není. Navrhnout pasivní dům složitě a draze dokáže dnes už takřka každý. Navrhnout jej však tak, aby se cenově blížil běžnému domu, je už těžší a je to k tomu zapotřebí chytrý návrh a řada zkušeností. Koncept pasivního domu vyžaduje od architekta a ostatních zapojených odborníků spolupráci, systémové myšlení v širších souvislostech a také odvahu vykročit ze zaběhnutých postupů. Při návrhu projektu i realizaci je nutné dbát na detaily, které dohromady tvoří funkční celek. Abychom dokázali dělat věci jednoduše, musíme dokonale znát všechny podrobnosti.
Odpovědnosti za sebe samé se nemůžeme vyhnout
Budoucnost začíná teď. Krátkodobá řešení přináší jen dočasné zisky. A nedbalost nám ani našim dětem, nic prospěšného a trvajícího nepřinese. Stavba domu není výjimkou. Je snadné kritizovat a vidět samé překážky, než čelit vlastním slabostem a obavám. Ale nakonec, kdo jiný než my rozhodujeme za sebe samých?
Každé naše rozhodnutí a každý dům je součástí řetězce, z něhož se skládá naše bytí. Máme moc aktivně ovlivňovat celek a přitom získat navíc soběstačnost a nezávislost, kterou pasivní dům svou nízkou spotřebou nabízí. Kdo jednou okusí život v pasivním domě, už by neměnil. Takový dům totiž pečuje v nejlepším slova smyslu o své majitele i planetu Zemi.
Autor: Ing. Juraj Hazucha (Centrum pasivního domu)
