Vladimír Špidla: Snižování energetické náročnosti je racionální a zásadní

Pokud ČSSD bude obsazovat ministerstvo životního prostředí a vy budete osloven, budete se chtít stát ministrem?

Samozřejmě, že ano, pro mě to není jen nějaká zdánlivá agenda, ale věc, kterou myslím opravdu vážně.

V programu k předčasným volbám ČSSD slibuje připravit zákon o postupném snižování energetické náročnosti. Jde o stejný model, který dlouhodobě prosazuje Hnutí Duha pod názvem Velká Výzva (pozn. red.: jde o jakýsi „jízdní řád“, který stanoví konkrétní tempo, jakým bude Česká republika v příštích desetiletích snižovat závislost na drahých fosilních palivech)?

Hnutí Duha je jedním z těch, kdo britský vzor prosazuje. Ale podobné zákony fungují v Rakousku nebo Velké Británii. My tento princip považujeme za racionální a zásadní pro Českou republiku.

Jak by měl zákon konkrétně vypadat?

Ta věc je velmi otevřená. První podmínka je, aby zákon byl technologicky neutrální. To znamená, že nemůže zvýhodnit žádný typ řešení. Nejprve musíme definovat, jak poznáme, že jsme dosáhli pokroku a jak zhodnotíme za jakou cenu. Zároveň musí být opravdu průřezový. Aby měl výsledek, musí se za něj postavit široká koalice.

Závislost na energii, která se musí krýt dovozem fosilních paliv, považujeme za bezpečností riziko a konkurenční nevýhodu. Uvědomte si, že Spolková republika Německo má asi o 60 % nižší spotřebu na jednotku hrubého domácího produktu a to je typická průmyslová země středoevropského typu, která je inženýrsky velmi zdatná. Pokud se nedostaneme na její úroveň, jsme nekonkurenceschopní.

A další věci jsou otevřené, protože si myslím, že řešení budeme muset hledat jiným způsobem než dosud. Ne je vymyslet v kancelářích a pak je mocensky a píárově vnutit, nýbrž naše metoda bude pokus o integraci na nižší úrovni. Zformulujeme základní zadání a proces, kterým se bude postupovat, a pak řekneme, kdo je ochoten předložit svoji představu a je ochoten se podrobit tomuto procesu posuzování, bude mít možnost. Nebudeme připomínkovat jednu variantu, ale posuzovat alternativy.

V tuhle chvíli tedy není na stole žádný návrh, který by například říkal, že každý rok se sníží energetická náročnost u konkrétní procento?

Ta věc ještě není odborně zralá. Britové mají dvě procenta, Rakušané jeden a půl procenta, můžete to sice podle tohoto modelu střihnout od oka, ale to není naše metoda. My jsme toho názoru, že se má snižovat. Chtěli bychom, aby se snižovalo radikálně, ale musíme velmi přesně zvážit jakou rychlostí a podle čeho se to pozná. Osobně si myslím, že by se dali použít emise CO2 jako měřítko, protože jsou velmi spjaté s energií, ale je otázka, zda by to mělo být jediné měřítko.

Máte pocit, že na tento zákon český průmysl uslyší?

Kdo je průmysl? Měl jsme několik jednání s Radou průmyslu pro udržitelný rozvoj, i když ne na toto téma, a je zřetelné, že minimálně existuje velká skupina reálného průmyslu, zejména strojírenského a technologického, která na tom má zájem.

Protože oni také tuší, že pokud to společensky nezvládneme, tak nazdar hodiny a průmysl to může zabalit. Podle mě existuje dostatečná menšina, dostatečně intelektuálně a kapitálově vybavená, aby se otevřela skutečná diskuse a nakonec se to podvedlo.

• Celý rozhovor najdete na portálu Ekolist.cz