20. května 2009
Úsporné zdroje energie
U pasivních domů je značně snížena potřeba tepla na vytápění oproti běžným domům, ale protože spotřeba energie na přípravu teplé vody a další provoz zůstává stejná. Když tedy u běžných domů tvoří náklady na vytápění většinu - průměrně kolem 60 % veškerých nákladů a ostatní náklady jako teplá voda, spotřebiče a osvětlení 40 %, pak u pasivního domu je to naopak.
Celá část ke stáhnutí ve formátu pdf
Když už šetřit, tak pořádně!
Domácnosti jsou se spotřebou primární energie přes 40 % největším spotřebitelem energie v ČR. Většinu, průměrně kolem 70 % spotřeby energie, tvoří vytápění, zbytek připadá na přípravu teplé vody, spotřebiče a osvětlení. Pasivní domy mají rozvrstvení potřeb obrácené, vytápění zde tvoří sotva třetinu. Je zřejmé, že při nízké potřebě energie je vhodné využívat alternativní a obnovitelné zdroje energie ze slunce, biomasy nebo země, kogeneraci a další, které mohou plně pokrýt provozní potřeby na lokální úrovni. Vždyť od roku 2020 by se dle implementované Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (tzv. EPBD II) měly stavět pouze téměř nulové domy, kde pasivní domy tvoří základ.
Jedním z hlavních kritérií kromě potřeby tepla na vytápění je u pasivních domů, ale i dle hodnocení Energetické náročnosti budov (ENB), potřeba primární energie. Ta vyjadřuje, jaké množství neobnovitelných zdrojů je spotřebováno, a komplexněji vypovídá nejen o celkové energetické náročnosti objektu, ale také o provozních nákladech. Cena energií je v současné době značně deformovaná. Neodráží skutečnou cenu neobnovitelných zdrojů energie a zásahy do životního prostředí, které se těžce vyčíslují, i když na krajině a ovzduší se znatelně projevují.
Maximální roční potřeba primární energie pasivního domu je 120 kWh/(m²a) a je do ní započten podíl vytápění, ohřevu teplé vody, provozní energie (ventilátory, čerpadla), osvětlení a domácích spotřebičů. Potřebu primární energie můžeme nejvýrazněji ovlivnit volbou zdroje. U elektřiny je faktor energetické proměny nevýhodný, neboť je známo, že elektrárny pracují s nízkou účinností kolem 30 %. Na 1 kWh elektrické energie jsou při výrobě spotřebovány 3 kWh z neobnovitelných zdrojů, tedy se počítá s faktorem energetické proměny rovným číslu 3. Ani u obnovitelných zdrojů energie není tento koeficient nulový, vždy je tu jistý podíl energie neobnovitelného původu (pohon čerpadel, ventilátorů, doprava, řízení atd.). S tím úzce souvisí i zátěž životního prostředí způsobená produkcí skleníkových plynů, zejména CO2. Zjednodušeně – čím vyšší je koeficient podílu primární energie zdroje, tím vyšší jsou i emise CO2 a dalších škodlivin do ovzduší a většinou i provozní cena.
Graf 1 Porovnání spotřeby energie domů s různými standardy a technickou výbavou. Solárními kolektory a úspornými spotřebiči se dá ušetřit až 45 % nákladů proti běžné technologii. Další úspory poskytuje fotovoltaika, zdroje na biomasu nebo kvalitní regulace. Samozřejmostí je větrací jednotka s rekuperací tepla.
