19. února 2012

Mezi administrativními budovami byl německý ENERGON první

Hojně rozšířený segment administrativních budov je z povahy své funkce a kompaktního objemu přímo optimální pro pasivní, vyšší nulový, či dokonce plusový standard. Vysoké vnitřní tepelné zisky jej spolu s možností solárních zisků předurčují k velice nízkým provozním nákladům při zohlednění nepatrně vyšších pořizovacích.  V Německu, Švýcarsku, či Rakousku to již pochopili, proč ne u nás?

 

Proč se doposud všechny administrativní budovy v ČR navrhují a staví s plně proskleným pláštěm, věčně zakrytým, převážně vnitřními (tedy neúčinnými) žaluziemi a nezbytností klimatizace, extrémně energeticky náročného zařízení – strojového chlazení, nad tím zůstává rozum stát? Nemá to v našich středoevropských klimatických poměrech ekonomickou, natož technickou logiku.

Snad ke změně přispěje rodící se kult certifikace šetrných budov, který generuje rovněž přísnější požadavky na spotřebu energií. Předpokládá to však specifické znalosti, dovednosti, zkušenosti a kompetence, které vedou k energeticky úsporné stavbě. Jsou však na to naši architekti připraveni? A co investoři, jsou si toho vědomí a požadují to?

Pasivní administrativní budova Energon (ENERgie + triGON) v německém Ulmu, je první stavbou, která se nastíněnou cestou již před jedním desetiletím v Evropě vydala, se všemi riziky pilotního projektu. Na základě architektonické soutěže v roce 2000 byl vybrán kompaktní objem pětipodlažního trianglu s konkávně vydutými stěnami s vnitřním, ve střeše s plně proskleným vnitřním atriem pro 420 pracovníků.  Jednotlivá křídla jsou navržena jako konstrukční a dispoziční třítakt, v částečném suterénu jsou parkingy. Světlá výška kanceláří je 2.930 mm.

(Maně to konceptem připomíná například stavbu NTK, která o desítku let později u nás zůstala pouze na půli cesty, s riziky s tím spojenými  - v předražené, prosklené, málo izolované stavbě, z veřejných prostředků dochází v létě k přehřívání interiéru a nepohodě vnitřního prostředí.)

Stavebně energetický koncept Energonu se postupně od studie vyvíjel, a byl z hlediska energetické bilance optimalizován od zprvu takřka plně proskleného pláště, po kompaktnější řešení s jednotlivými okny, které bylo následně realizováno.

2541_620x289x75.jpg

Masivní, teplo akumulující, železobetonový skelet, je opatřen obvodovým pláštěm z rozměrově unifikovaných, sendvičových, prefabrikovaných panelů s rámovou konstrukcí na bázi dřeva, (užití biomasy - snížení svázaných emisí). Stínící rovina oken je racionálně vně obvodového pláště - žaluzie a pevné slunolamy s pórorošty umožňující údržbu fasády. Poprvé zde byly aplikovány dělené vnější žaluzie, které ve vrchní polovině stíní a zároveň při tom vrchní zrcadlovou plochou lamel zlepšují odrazem od světlých stropních desek bilanci denního světla v kancelářích. (U administrativních budov jsou velkým problémem náklady na umělé osvětlení, které musí být zajištěno v úrovni pracovní plochy min. 500 luxů). Střecha je zaizolována 500 mm, stěny pláště 350 mm účinného izolantu.

Stavba je vybavena řízeným větráním s rekuperací tepla. Centrální jednotka je umístěna ve střešní nástavbě. Zdrojem tepla a chladu je kombinace dálkového vytápění, čtyřiceti čtyř 100m vrtů a horizontálních vzduchových zemních kolektorů. Teplosměnné médium - voda z vrtů napájí kapiláry v aktivovaných železobetonových stropech tl. 280 mm, (systém BKT), v rozmezí teploty 18 - 26°C, režim léto/zima, bez nutnosti klimatizace. Do roviny střechy je integrováno 328 m2 fotovoltaických kolektorů o výkonu 15 kWp. Ve stavbě i ve vrtech je instalováno desítky čidel, které snímají faktické chování budovy, které je pravidelně sledováno a vyhodnocováno.

Minimalizace prostor a plochy pro technická zařízení oproti běžným administrativním budovám přináší kromě jiných výhod pasivního standardu investorům komerční profit.

Základní údaje:

  • Místo stavby: Lise-Meitner-Straße 14, 89081 Ulm, Německo
  • Obestavěný prostor: 32.223 m3
  • Užitná plocha:  6.911 m2
  • Vzduchotěsnost n50 =  0,2 h-1
  • Měrná potřeba tepla na vytápění: 15 kWh/m2/rok (dle PHPP)
  • Dohled nad projektem: Bundesministerium für Wirtschaft und Technologie BMWi
  • Stavebník: Software AG-Stiftung, Darmstadt
  • Autor projektu: studio oehler + arch kom
  • Stavební fyzika: ebök Ingenieurbüro
  • Vedení stavby: Freie Planungsgruppe 7
  • Uvedení do provozu: 2002
  • Náklady na stavbu: 1.399 €/m2

Zdroj: www.solarbau.de

Ing. arch. Josef Smola, místopředseda rady Centra pasivního domu
fotografie: stavebník

Diskuse


Naši členové
  • NATURE SYSTEMS - Ing. arch. Jan Márton
  • Ing. arch. Lubomír Korčák
  • Passive Technology s.r.o.
  • Isocell GmbH & Co KG
  • PORSENNA o.p.s.
  • Energy Consulting Project, s.r.o.
  • Ateliér TECTOR - Ing. Martin Němeček, Ph.D.
  • Stanislav Martínek
  • Atelier Tlustý - Ing. arch. Josef Tlustý
  • Úsporné bydlení s.r.o.
  • S-Power Energies, s.r.o.
  • LINDAB s.r.o.
  • Xella CZ, s.r.o.
  • DAFE-PLAST Jihlava, s.r.o.
  • KONSTRUKTA - STAVBY s.r.o.
  • LUCERN dřevostavby s.r.o.
  • PROPASIV s.r.o.
  • Čanda, s.r.o.
  • Mgr. Stanislav Paleček
  • Ing. arch. Petr Dobrovolný

Hlavní mediální partneři

        ESB  Stavebnictvi  Dřevoportál  strechy_krytiny    izolace_info  tzb-info  

for arch logo  for pasiv  Forum dřevostaveb  Salon dřevostaveb  Veleton