Nejvýznamnější hráči sdružující české stavební firmy zakládají Národní kvalifikační platformu

„Za necelých osm let, do roku 2020, budeme potřebovat desetitisíce řemeslníků schopných stavět budovy s téměř nulovou energetickou náročností. Poptávku po takových budovách zajistí vyšší energetické standardy pro výstavbu, které loni schválil Parlament,“ říká Ing. Petr Sopoliga ze společnosti ENVIROS, koordinátor Národní kvalifikační platformy pro stavebnictví. „Problém je v tom, že většina řemeslníků zatím nemá potřebné vzdělání ani zkušenosti. To se musí změnit. Proto vzniká Národní kvalifikační platforma pro stavebnictví,“ dodává Sopoliga. Národní kvalifikační platforma bude uskutečňovat Národní plán vzdělávání ve stavebnictví směřující k budovám s téměř nulovou spotřebou energie, který vznikl letos. Tento plán připravilo konsorcium v čele s Ministerstvem průmyslu a obchodu, a právě asociacemi Centrum pasivního domu, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků, Česká rada pro šetrné budovy, Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Nadací ABF a také konzultantskými firmami EkoWATT, ENVIROS a SEVEn. Vznik Plánu byl podpořen grantem z programu Inteligentní energie pro Evropu v rámci iniciativy Posílení dovedností (BUILD Up Skills). Nad rámec konsorcia plán i platformu podpořili mnohé další asociace, jako například Asociace pro využití tepelných čerpadel, Česká komora lehkých obvodových plášťů, Odborový svaz Stavba ČR nebo Asociace výrobců minerální izolace. Plán se zaměřuje především na pracovníky, kteří se přímo na stavbách každodenně podílejí na jejich realizaci a mají pro energeticky úspornou výstavbu klíčový význam. Jde o instalatéry-topenáře, kamnáře a kominíky, elektromechaniky pro slaboproud i silnoproud, izolatéry a revizní techniky. V těchto profesích se jedná asi o 60 000 osob, které bude třeba vzdělat. Kromě toho Plán počítá s velkým počtem osvětových prezentací pro širokou veřejnost.

„Odhadované náklady na provedení plánu jsou 775,5 milionů korun, což je investice zhruba 13 000 Kč na jednoho proškoleného řemeslníka,“ vypočítává Jiří Karásek ze společnosti SEVEn, jeden z klíčových autorů Národního plánu vzdělávání. Financování by mělo být pokryto z velké části z Evropských sociálních fondů (47%), zdrojů soukromých institucí a samotných účastníků (39%) a z veřejných zdrojů (14%). Jedním z klíčových úkolů Národní kvalifikační platformy bude právě koordinace získávání finančních prostředků. Jádrem platformy jsou členové konsorcia, které stojí za vypracováním Národního plánu vzdělávání.

Klíčová opatření Národního plánu vzdělávání:

• Vytvoření centra celoživotního vzdělávání pro sledované profese a sestavení vzorového programu kurzů pro řemeslníky, se zaměřením na nové nároky vyplývající z požadavků na energetickou náročnost budov.
• Celoživotní vzdělávání pro jednotlivé sledované profese - využití řemeslných manuálů a osnov rekvalifikačních kurzů celoživotních kurzů, příprav na zkoušky a rekvalifikačních kurzů.
• Úpravy katalogů znalostí a dovedností jednotlivých profesí v návaznosti na realizaci požadavků Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD II).
• Vytvoření kvalifikačních a hodnoticích standardů pro stavební dozor, technický dozor stavebníka a autorský dozor.
• Vytvoření databáze pracovníků v řemeslných profesích s evidencí jejich absolvovaných školení.
• Využití systémů hodnocení kvality výrobků a technologií pro energeticky úspornou výstavbu a zpřístupnění jejich výsledků pro řemeslné profese.
• Realizace vzorové výstavby, jako trvalé, aktuálně doplňované výstavy prezentující vhodná technická řešení, výrobky a technologie s možností nácviku jejich použití.
• Zvyšování zájmu mladých lidí o vstup do oboru stavebnictví (kampaně na školách).

Motivace k úsporám energie:

• Ceny energie a zdrojů dlouhodobě rostou. Teplo z centrálních zdrojů například za posledních 10 let podražilo o 60 %, zemní plyn o 180 %, elektřina pro domácnosti o 130 %.
• Vhodné technologie a produkty pro snižování energetické náročnosti budov kontinuálně zlevňují a k tomu zvyšují svoji účinnost. Dobrým příkladem je třeba vývoj tepelných čerpadel, která za posledních 10 let zlevnila zhruba o třetinu, přičemž jejich účinnost se zvýšila. K podobnému vývoji došlo například u oken nebo fotovoltaických panelů.
• Vysoká energetická náročnost budov je nejen nákladná, ale nepřispívá také k dobrému životnímu prostředí.

Stáhnout plné znění Národního plánu vzdělávání ve stavebnictví.

Více o projektu The Build Up Skills Initiative Czech Republic: www.build-up.cz