Oprav dům po babičce

(komentář k reportáži ČT24)

Reportáž: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10101491767-studio-ct24/223411058300717/

Navzdory mnoha prohlášením a komunikaci státní správy se nejedná o zcela novou věc na podporu renovací. Program úzce navazuje na bezmála 14 let běžící program Nová zelená úsporám, konkrétně oblast „optimálních“ (dříve „komplexních“) renovací. Nově však přináší možnost obdržet finanční prostředky na renovaci před realizací (tzv. ex-ante) a současně na ni získat zvýhodněný úvěr. To jsou dva nejdůležitější přínosy programu Oprav dům po babičce. Vhodně tak zohledňují fakt, že komplexní renovace je sice nejefektivnějším způsobem, jak uspořit energii, ale je také finančně náročná. Pro většinu majitelů rodinných domů byly chybějící finanční prostředky na počátku projektu bariérou, která je zavedla na cestu neefektivních dílčích renovací.

Česká republika chytře uplatňuje výhodné investice do restrukturalizace energetiky, která navíc pomůže občanům do budoucna neupadnout do energetické chudoby. Peníze pocházející z fondů EU, konkrétně modernizačního fondu, jež je určen na úspory energie, jsou dobře využity ke snížení energetické náročnosti domácností a akceleraci renovací v ČR. Podle našich propočtů to pro stát představuje náklady ve výši mezi 0,50 a 0,80 Kč na každou MWh ušetřené energie, což je několikanásobně méně než podpora formou zastropovaných cen energie. Také lze předpokládat, že většina z těchto nákladů se státu vrátí na DPH, sociálním a zdravotním pojištění, dani z příjmu a zvýšeném růstu hrubého domácího produktu. Jedná se tak o výrazně lépe investované peníze, než v případě podpory instalace fotovoltaických panelů a tepelných čerpadel.

Jak tedy vypadá typická renovace dodržující podmínky podpory programu Oprav dům po babičce (resp. oblasti „optimální renovace“ v programu Nová zelená úsporám)?
Nejužším místem je splnění průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy tzv. Uem. To vyžaduje zateplení vnějších stěn tepelných izolantem v tloušťce 18 – 24 cm se zapuštěnými kotvami, zateplení ploché nebo šikmé střechy izolantem o celkové tloušťce 30 – 36 cm (izolace umístěna mezi krokvemi a na podvěsech pod nimi), zateplení alespoň části stropu k suterénu 6 – 12 cm izolantem, výměnu oken za nová okna s trojskly se součinitelem prostupu tepla menším než 0,8 W/m2.K a správně vyřešené stavební detaily.
Každý dům je jiný. Proto se uvedený výčet opatření může lišit. Pravdou však zůstává, že se jedná skutečně o kvalitní komplexní renovaci, která majiteli vyřeší problém s energií jednou pro vždy.
Tato opatření je vhodné doplnit vnějšími stínícími prvky proti přehřívání, instalací systému řízeného větrání s rekuperací tepla a novým zdrojem tepla (např. tepelným čerpadlem), seřízením otopné soustavy na nízký teplotní spád a pokud je možné - instalací malé fotovoltaické elektrárny o výkonu 4 až 6 kWp. Náklady na energii se pak sníží na přibližně na 10 – 20 % původních nákladů.

Průměrná výše podpory se u těchto kvalitních renovací pohybuje okolo 650 až 800 tis. Kč na zateplení. Je možné využít i podporu na efektivní technologie či obnovitelné zdroje, která v průměru navýší dotaci o další stovky tisíc. Z našich modelů tak bude běžný dům čerpat podporu v průměru okolo 800 tis. až 1,2 mil. Kč. To představuje pokrytí přibližně 40 až 50 % vynaložených investičních nákladů. Uváděný 1 mil. Kč na zateplení a další 1 mil. Kč na doplňující opatření je pouze limitem omezujícím opravdu velké domy.

Existuje-li dnes prokazatelně chytrá investice, pak je to investice do úspor energií domácností. Ty jsou současně s trochou nadsázky - díky své dlouhé životnosti - i nejlepším důchodovým pojištěním.

Michal Čejka, odborný poradce a lektor Centra pasivního domu