Architektura pasivního domu

Energetické vlastnosti objektu neboli energetická náročnost ve vztahu k počátečnímu návrhu architekta je dána:

• orientací budovy ke světovým stranám
• směrem a intenzitou převládajících větrů
• velikostí budovy - velikost přiměřená účelu
• tvarové řešení - kompaktnost
• tepelně-technické vlastnosti obvodových konstrukcí
• množstvní prosklených ploch na fasádách
• návrhem systému vytápění, větrání a ohřevu vody

Z uvedeného výčtu je zřejmé, že architekt rozhodně nemůže problém zjednodušit navýšením tloušťky tepelné izolace. Projekt je nutné řešit s přihlédnutím ke všem bodům.

Doporučení pro návrh

Obecně platí pravidlo, že správným návrhem lze ušetřit až 30 procent energie. Cílem je co nejkompaktnější, jednoduchý tvar domu, bez zbytečných výstupků. Co nejmenší povrch pláště vůči obestavěnému objemu, A/V. Z tohoto pohledu ideální koule je nerealizovatelná, krychle dispozičně nepraktická. Ustálená podoba je ve formě ležatého kvádru delší stranou orientovaného k jihu.

Důležitým faktorem je správné umístění stavby na pozemku. Ideální situování je u severní a východní hranice parcely, tak aby jižní a případně i západní průčelí bylo plně přístupno solárním ziskům. Problémem je, že drtivá většina územních plánů nepředpokládá realizaci NED, nebo PD a v řadě případů je toto situování již z principu vyloučeno např. stanovením formálních uličních či zastavovacích čar.

Dispozice je tepelně zónovana ve vztahu ke světovým stranám. Obytné místnosti jsou orientovány na osluněné strany, vstupní partie, komunikace, šatny a úložné prostory na stranu odvrácenou. "Mokré" provozy jsou soustředěny nad sebou, pokud možno na jednu stoupačku.