Prvním švédským certifikovaným pasivním domem byla školka

Pasivní domy se čím dál tím více prosazují i mimo mírné středoevropské klima, kde byly původně vyvinuty. Jedním z příkladů může být školka postavená v městečku Akersberga na sever od Stockholmu, která je i prvním certifikovaným švédským pasivním domem vůbec.

Projekt výstavby energeticky pasivní školky vznikl v srpnu 2008, kdy se městská developerská firma rozhodla vybudovat pasivní dům certifikovaný podle mezinárodních standardů. Po podrobných přípravách a studijní cestě do Německa se rozjelo zpracování detailnějších plánů. Architektem se stala certifikovaná projektantka pasivních domů, ostatní členové týmu byli školeni postupně v průběhu plánování a realizace.

Samotné práce na školce začaly o rok později v srpnu 2009. S výjimkou některých izolačních materiálů a oken byl kladen velký důraz na to, aby veškerý materiál pocházel ze Švédska. Pro stavební společnost bylo ovšem zpočátku trochu problematické se vyrovnat s novými postupy, materiály a přísnými testy kvality nutnými k úspěšné realizaci pasivního domu. Všechny osoby přímo zapojené do stavby ale postupně prošly dalšími důkladnými školeními a nakonec se jim podařilo dosáhnout budovy, jež je jednou z nejlépe izolovaných v celém Švédsku. Hodnota její celkové neprůvzdušnosti dosahuje 0.15 h-1.

Stavba byla dokončena a předána k užívání v září 2010 a od té doby v ní probíhají různé dodatečné analýzy a měření. Energetická náročnost budovy byla vypočítána na 14,6 KWh/m²a, ale v případě, že by školka stála například v Mnichově, by tato hodnota byla poloviční. Personál školky absolvoval ještě před předáním hotové stavby podrobou instruktáž o pasivních domech a správné obsluze jejich zařízení. Během prvních zimních měsíců roku 2010 se energetická spotřeba domu ukázala výrazně nižší než u jakékoli jiné školky v zemi.

Její vnitřní komfort pak oslnil jak její uživatele, tak i návštěvníky a developerské společnosti, čímž zapříčinil rozvoj dalších švédských pasivních projektů. Mimo dalších školek takto vzniklo například i tenisové centrum a řada dalších staveb. Spolu s rozvojem pasivního stavitelství došlo i k dalšímu rozvoji vzdělávání v této oblasti a například i vzniku švédské verze kurzu CEPH. Projekt je tak dobrým příkladem toho, jak jde nutnost vzdělávání a rozvoj energeticky úsporného stavebnictví doslova ruku v ruce.

Text vychází z článku publikovaném na serveru Passipedia.de, kde naleznete více fotografií a informací nejen k tomuto projektu, ale také k řadě dalších zajímavých pasivních staveb. Některé z nich Vám zde v budoucnu představíme. Technické detaily o projektu můžete nalézt také na stránkách pass-net.