Pasivní domy v teplém podnebí

Historie pasivních domů v Itálii začíná rokem 2000, kdy byl navržen a následně i realizován první pasivní objekt. Provoz tohoto domu vedl ke zjištění, že v teplém klimatu bude větší důraz kladen na udržení požadované teploty v létě bez energeticky náročného chlazení.

Historie pasivních domů v Itálii začíná rokem 2000, kdy byl podle PHVP (Passivhaus Vorprojektierung) navržen a následně i realizován první pasivní objekt. U tohoto objektu se nejedná o rodinný dům, nýbrž o dvoupodlažní budovu pro kanceláře a malou bytovou jednotku. Také umístěni tohoto objektu není typicky italské, neboť se nachází v Dolomitech, kde se teploty v zimě pohybují kolem -15°C a kde je po většinu roku silný vítr.

Zdroj: Günther Gantioler, TBZ

Jelikož se tehdy stále ještě experimentální pasivní domy vyskytovaly pouze v Německu a Rakousku, tak samozřejmě při návrhu i realizaci probíhaly konzultace se severními sousedy, kteří měli více zkušeností. K uznávaným zásadám návrhu platí velmi nízké tepelné ztráty a co možná nejvyšší možné tepelné zisky.
Aby byly v zimním období zaručeny co největší solární zisky, je celá jižní strana budovy navržena jako skleněná fasáda v kvalitě pasivního domu, s trojitým zasklením a naopak, aby se zabránilo zbytečným tepelným ztrátám, nenajdeme na severní straně žádná okna.

Zdroj: Günther Gantioler, TBZ

Realizace prvního pasivního domu v Itálii proběhla velmi úspěšně a už první zimní období byla díky monitoringu zaznamenána nižší spotřebu k vytápěni budovy než bylo původně podle PHVP vypočteno. Vnitřní teplota vzduchu se pohybovala kolem 22°C a to jen diky rekuperaci vzduchu, bez běžných systémů vytápění. Jediným problémem, který byl v tomto období zaznamenán, byla velmi nízká relativní vlhkost vzduchu, jenž se pohybovala kolem 20 %. Nutno podotknout, ze ve vysokohorských oblastech je tento jev běžný a to zvláště v zimním období. Další důvodem pro sníženou vlhkost je fakt, ze vnitřní povrchová úprava všech stěn, stropu a podlahy zůstala na přání majitele neomítnuta, pouze v pohledovém betonu a ten absorbuje velké množství vody a vzdušné vlhkosti. Nesmíme opomenout ani fakt, že 80 % objektu je využito jako kanceláře a tudíž nemá možnost vlastní produkce vlhkosti, jak tomu je při normálních bytových podmínkách.
Skvělé výsledky pokračovaly až do března, kdy se zjistilo, že i když se objekt nachází v relativně velmi studené oblasti, dochází k častému přehřívání objektu.

A tak se dalším bodem návrhu pasivních domů v Itálii stává minimalizace slunečních zisků a aktivní stínění prosklených ploch. Tento bod získává na důležitosti tím více, čím jižněji se navrhovaný objekt nachází. Na výše uvedené realizaci bylo zjištěno, ze takzvaná solární architektura v oblastech jižněji od Dolomit muže způsobovat větší energetickou zátěž objektu, než tomu je v severních oblastech.
Na grafu je znázorněn vztah energie potřebné k vytápění (modrý sloupec) a chlazení (oranžový sloupec) v různých městech Itálie, počínaje nejsevernějším Bolzanem až po nejjižnější Palermo. Je zřejmé, že zatímco v Římě tvoří potřeba energie na vytápění 57 % a na chlazení 43%, je v Neapoli tento poměr opačný (chlazení 60 %, vytápění pouhých 40 %).

Zdroj: Günther Gantioler, TBZ

Časem a praxi získané zkušenosti dokazují, že objekty s velkou prosklenou plochou mohou být pro pasivní standart problematické, pokud zůstanou bez aktivního stínění.

Navrhování pasivních domu v Itálii neznamená pouze splnění zimních podmínek, ale hlavně těch letních. Tyto výpočty umožňuje poslední zveřejněná verze softwaru PHPP 2007.

Kromě standardních výpočtů pro pasivní domy nesmíme v jižních oblastech opomenout důležitost těchto bodů:

přehřívání objektu: pokud dochází k přehřívání v letní sezoně, prvním krokem k minimalizaci je kontrola a eventuální zvýšení stínění oken, a to jak pasivního (vodorovné přesahy, sousední budovy apod.), tak i aktivního (pomoci rolet, žaluzií, ...). Další možností může být zmenšení součinitele prostupu slunečního záření zasklením. Tento krok je realizovatelný jen částečně, jelikož dochází k optickým změnám oken, které nejsou vždy klientem vítané.
klimatické podmínky: je třeba zjistit skutečnou klimatickou situaci dané oblasti, zvláště pak denní teplotní rozdíl a sílu a směr větru, a provést malé úpravy projektu, jenž by umožňovaly noční přírodní větrání a tím i ochlazování objektu.
inovativní materiály: pokud klient souhlasí s využitím nových a inovativních materiálu (např. PCM - Phase Change Materials), je možné využít vlastností těchto materiálů

Příklady italské architektury pasivních domů

Rodinný dům Brighenti, Tubre 2001	Rodinný dům Von Spinn, Lana 2005
Rodinný dům Azzolini, Brentonico 2006	Rodinný dům Innerhofer, Meltina 2006
Rodinný dům Blasbichler, Verdings 2003	Rodinný dům Angerer, Bolzano 2005
Sídlo firmy Leigsch, Vipiteno 2004	Rodinný dům Borghetti, Montiano 2007
Základní škola, Laion 2006	Sídlo firmy a bar, Santa Croce sull Arno 2007
Rodinný dům Biscontin 2007
Rodinný dům Ciani, Forli 2007