Stavba Woodstock z českého systému NOVATOP se představila v Basileji

Rozhovor se stavitelem panem Maxem Kaufmannem

Jak vznikla myšlenka postavit Woodstock?
„Stavba  je výsledkem programu pro obnovu smíšených lesů podporovaným švýcarským Spolkovým úřadem pro ochranu životního prostředí  „Využití a zpracování dřeva listnatých stromů s domácích lesů 2009-2012“. Pak už stačilo najít jen pár přesvědčených novátorů a to se nám podařilo. V první řadě je to ing Herman Blumer, autor stěnového systému „TOP WALL“ – inovativní architekt, projektant, stavitel a snílek v jedné osobě. Za jeho práci hovoří mnoho zdařilých průlomových objektů v oblasti dřevostaveb po celém světě (Muzeum moderního umění v Metz, Golfový klub v Jižní Koreji, polární stanice a mnoho dalších. Herman Blumer stál rovněž při zrodu konstrukčního systému NOVATOP, použitého také při výstavbě Woodstocku. Celý tým koordinovala architektonická kancelář Artevetro z Liestalu (CH), vedená panem Ruedi Toblerem, realizace se ujala naše firma Kaufmann Holz und Bau A.G. se sídlem ve Wallbachu. Významným partnerem při realizaci projektu byla firma Agrop Nova a.s. se sídlem v České republice, dodavatel konstrukčního systému NOVATOP.“

Proč je podle Vás tak důležité aplikovat bukové dřevo ve stavebnictví?
„Souvisí to se známým problémem smrkových kyselých monokultur. Před sto lety bylo listnaté dřevo ještě vysazováno a zpracováváno přirozeně. Ne však s cílem ochrany lesa, ale prostě proto, že dřevo dubu a buku bylo nepostradatelné při stavbě železnic. Dnes se na železnici dřevo už nepoužívá a tudíž jeho potřeba významně klesla. Buk se na ploše lesa podílí asi 18%, což je po smrku druhá nejrozšířenější dřevina, která navíc roste poměrně rychle ve srovnání např. s dubem. Ve Švýcarsku se při výrobě nábytku a parket spotřebuje jen 3% vytěženého bukového dřeva. 97% se spálí!“

V čem se liší bukové dřevo od smrku v oblasti stavebních konstrukcí?
„Buk je velmi náročnou surovinou na opracování. Je to tak trochu nevypočitatelný prvek v celé konstrukci. Nejdřív se musí přesně nařezat, potom vysušit asi na 15% a pak znovu opracovat, protože během sušení dojde vždy k dalším deformacím. Tyto deformace nejsou vyloučeny ani v samotné konstrukci.“

Jaká je tedy výhoda bukového dřeva?
„Hlavně při stavbě vícepodlažních budov jsou vertikální prvky konstrukce zatěžovány značnými silami. Právě tam je hlavní výhoda. Jednotlivé trámy mají v podélné směru obrovskou únosnost a k deformacím v délce nedochází. Tyto vlastnosti předurčují buk do budoucnosti pro svislé staticky velmi namáhané konstrukce. Spolu s touto výhodou je zde díky vysoké hustotě dřeva významný přínos v oblasti stavební fyziky. Zejména zvýšená požární odolnost, lepší zvuková izolace a tepelná stabilita v objektu.“

Jak jste skloubili tyto výhody a nevýhody při stavbě Woodstocku?
„Obvodové stěny jsou tvořeny jednotlivými stojinami o délce 2,8m a průřezu 10x20 cm. Mezi jednotlivými stojinami je vždy mezera asi 7-8 mm pro případné další deformace po dobu dlouhé životnosti stavby. Toto je samozřejmě zcela nové konstrukční řešení, protože doposud jsou dřevostavby vždy jen jakési krabice složené z menších krabic. Právě příklad architektury Woodstock je dokladem o všestrannosti použití – např. oblouková vnější stěna je optimální pro využití sluneční energie po celý den.“

Jak je ale v tom případě řešena těsnost vnější konstrukce?
„Právě to je podstatou konstrukčního systému „TOP WALL“ Hermana Blumera. Z vnější strany jsou do bukových trámu vyvrtány otvory pro bukové kolíky. Tyto plní hned dvě funkce: vytvářejí prostor mezi vnitřní a vnější obálkou pro tepelnou izolaci a vzduchotěsnou vrstvu, zároveň je tento spoj vnitřního a vnějšího pláště budovy dostatečně flexibilní pro případné pozdější deformace bukových prvků.“

Celou dobu hovoříme o svislé konstrukci obvodového pláště, co ale zbytek budovy?
„V dohledné době jistě postrádá ekonomický smysl stavět za každou cenu budovy 100% z bukového dřeva. Staly by se dražšími a celé snažení by vyšlo vniveč. Bukové dřevo je použito jen tam, kde je opravdovým přínosem. Celá vnitřní konstrukční páteř budovy je vyrobena s použitím konstrukčních prvků NOVATOP SOLID. Jsou to masivní smrkové velkoplošné panely dodané rovnou na stavbu z výrobního závodu v České Republice. Přesnost jejich opracování umožňuje realizaci i těch nejsložitějších detailů.“

A co jste zvolili pro vodorovné konstrukce?
„Strop přízemí je rovněž z nosných lepených bukových trámů. Na stropní a střešní konstrukci je zde kladen nejen statický nárok prostého nosníku, ale hlavně musí plnit roli velkoplošnému ztužujícího prvku pro stabilitu použité stěnové konstrukce. Jednotlivé bukové trámy jsou v konstrukci ve stropech a podlahách kotveny rovněž pomocí bukových kolíků. Z těchto důvodů jsme vybrali ověřený konstrukční panel NOVATOP ELEMENT, vyvinutý před třemi lety rovněž panem Hermanem Blumerem a společností Agrop Nova v ČR. Rozhodujícími kritérii byly – celková tuhost, maximální možný rozměr jednotlivých elementů, velká tvarová variabilita, přesnost opracování, pohledová kvalita, řešení požární odolnosti na REI60 a snížení kročejového hluku na minimum. V případě střešní konstrukce pak navíc i bezvadná tepelná izolace. Právě panely NOVATOP ELEMENT plní beze zbytku všechna požadovaná kritéria. Přesvědčila nás o tom bezproblémová montáž 900m2 stěn a tloušťce 124 mm, 600m2 stropních panelů od 1 do 8 m délky včetně vápencového vsypu pro tlumení hluku a 50 bodových svítidel. Dovršením úspěchu montáže konstrukce domu byla montáž 600m2 střešních panelů za 3 hodiny!!!“

Kolik bylo spotřebováno dřeva?
„Asi 45 m3 bukového dřeva a 90m3 smrkového dřeva. Pro informaci – tento objem přiroste ve švýcarském nebo českém lese asi za 7 minut.“

A jaký energetický standard splňuje Woodstock?
„Je to nejvyšší možný stupeň „plus energetické budovy“ To znamená, že vyprodukuje více energie než spotřebuje.“

Jak je to možné?
„Základem vytápění je tepelné čerpadlo systému země-vzduch a hlubinný vrt do hloubky 200m. Pro dodatečnou spotřebu elektrické energie slouží fotovoltaické články na střeše budovy s vyšší kapacitou, než je vlastní spotřeba.“

Jako vždy je to nakonec jen o lidech. Inu, pro realizaci nových vizí a překonávání bariér je zapotřebí tým nadšených profesionálů. Při realizaci projektu Woodstock se jich naštěstí setkalo více a na správném místě:

ARTEVETRO ARCHITEKTEN A.G.
CREATION HOLZ
KAUFMAN HOLZ UND BAU A.G.
AGROP NOVA A.S. -  NOVATOP SYSTÉM
BRUAG
CADWORK
SCHWEIZER BUNDES FÜR UMWELT