Standard pasivního domu – konkrétní řešení globálního úkolu

Domněnka I: Musí přece jen existovat nějaká nevýhoda.

Je zajímavé, že toto tvrzení nám stále znovu prezentují novináři. Podivují se nad velikým potenciálem – a stále ještě i nad skutečností, že vše není jenom teorie, ale že existují i praktické příklady. Proč se tato opatření tedy nešíří rychleji? Předpokládají se především skryté nevýhody (jistě znáte nepříjemné diskuze o plesnivých bytech těsně po rozsáhlé modernizaci), velmi vysoké náklady (vyšší efektivita energie skutečně vyžaduje vyšší investice do kvality stavby) nebo nižší akceptovatelnost u uživatelů (pokud budova ušetří tolik energie, tak s ní musí být spojena i nutnost rozhodujících změn pro uživatele). Rozsáhlé informace k těmto domněnkám naleznete ve sborníku z konference. Výsledky dnešních vědomostí bych rád s ohledem na tato tvrzení krátce shrnul takto: žádná z domnělých nevýhod ve skutečnosti neexistuje. Nevýhodou je pouze to, že tyto domněnky stále existují a že se o nich dlouze diskutuje. S ohledem na tyto otázky je skutečně důležité pouze solidní a seriózní informování veřejnosti. To je někdy náročné, protože je potřeba bojovat s oblíbenými předsudky, ale zároveň je to čím dál jednodušší, protože již existuje stále více budov se skutečně vysokou efektivitou energie a pozitivním působením.

Domněnka II: Teorie o zamlčování.

Je sama o sobě pochopitelná: ti, kteří současnou vysokou poptávku po energetických zdrojích využívají a výrobci systémů s vysokou spotřebou energie nejsou právě nadšeni z toho, že existují vysoce efektivní řešení, která redukují spotřebu na zlomek současné obvyklé hodnoty. Dále se musí určitě počítat i s lobbysty, kteří ztěžují život každým krokům zacházejícím příliš daleko. Ale právě tento vliv bychom neměli podceňovat: Nikdo si dnes nemůže dovolit bránit aktivní ochraně klimatu. Sféra vlivu je tedy subtilnější. Pokouší se využít rozhodující brzdné faktory – a ty leží jinde.

Pravda: lenost, sebeuspokojení, bezmocnost.

Odstrašující, jak nazvala jedna novinářka, která po rozhovoru musela konstatovat, že to, co brzdí rychlejší prosazování nejsou ani technické problémy ani vyšší zájmy, ale lidský faktor.

Lenost

Než se nové poznatky prosadí vůči starých předsudkům, tak to vždy zpravidla trochu trvá. To má možná racionální pozadí, to nejnovější není vždy to nejlepší. Nové se musí na pozadí starého teprve osvědčit. Pokud se ale u nějakého zlepšení dojde k racionálnímu závěru, že jeho účinky jsou pozivitní, tak by mezi úkoly politiky měla patřit i snaha o tomto zlepšení diskutovat.

Sebeuspokojení

Široce rozšířený je také názor „Jsme dostatečně dobří (ve věcech efektivity energie). Něco dělat by teď tedy měli ti druzí“. Vždy, když toto „dostatečně dobří“ v této větě neodpovídá sousloví „dostatečně dobří pro schopnost budoucího přežití“, tak je to pozice, která se dá chápat jako brzda. Na tomto místě se dostáváme k poznání, že brzdy netvoří pouze převážně lobbysté ze starých struktur, ale z velké části dokonce i my sami. Důležitá je tedy otázka, jak dobří musíme být, abychom byli „dostatečně dobří pro schopnost budoucího přežití“.

Bezmocnost

Pokusím se o pozitivní formulaci:

• Pokud jsou na stole bez pochyby nastoleny problémy (úkoly ochrany klimatu, krize cen za energii, závislost na dovozu) a
• pokud existují proveditelná řešení pro jejich odstranění, která se v každém ohledu osvědčila a která jsou, i když s určitými obtížemi, realizovatelná a financovatelná  tak by se političtí představitelé měli snažit tato řešení všemi možnými způsoby rychle a aktivně prosazovat. To, že tento přístup zvýší úspěch takových odvážných politiků mohu předpovědět i bez toho, že bych byl nadán věštěckými schopnostmi, které zde ostatně nejsou potřeba.
• Negativní důsledky klimatických změn bude možné v budoucnosti změřit a lehce rozpoznat. Požadavky na účinná protiopatření budou proto více slyšet. Ten, kdo to dnes rychleji rozpozná, ten bude mít zítra lepší pozici. Ale pouze tehdy, pokud bude jeho přínos skutečně podstatný.
• Opatření, která jsou dnes díky technikám s vyšší efektivitou energie k dispozici se vyznačují vysokými příspěvky k regionální tvorbě hodnot. Ti, kteří instalují kotle, renovují okna, izolují fasády a instalují větrací jednotky jsou lokální zaměstnanci. Ten, kdo tento vývoj zaseje, ten sklidí regionální hospodářský růst a zaměstnanost v regionech. Ten, kdo dohlédne ještě dále a dokáže nalákat průmysl nebo přesvědčit odpovědné osoby k výrobě a rozvoji vysoce efektivních systémů, ten získá dokonce výhody tolik opěvované mezinárodní konkurenceschopnosti.