8. prosince 2011

Zkušenosti z Hannoveru: od prvního pasivního sídliště v Kronsbergu k sídlišti s nulovými emisemi zero:e

(pokračování z předchozí strany)

2.1. Metrologické hodnocení (obsah ze zdroje [1])

Metrologické hodnocení pasivního sídliště Kronsberg vychází z výsledků měření všech parametrů spotřeby a pohodlí z prvních dvou úplných topných sezón. Hodnoty pokojové teploty trvale obydlených řadových domků se za tuhé zimy pohybovaly v průměru kolem 21,1 °C uprostřed rozsahu oblasti tepelné pohody a tím překročily projektovanou teplotu 20 °C vypočtenou v PHPP. Letní pokojové teploty se pohybovaly až na několik hodin do 25 °C, a tedy i bez klimatizace v oblasti tepelné pohody.

Obr. 1 ukazuje srovnání hodnot naměřené spotřeby tepla na vytápění s předpokládanými projektovanými hodnotami této spotřeby pro jednotlivé byty.

Hodnoty měrné spotřeby tepla na vytápění u 32 PD v Kronsbergu (bez ztrát rozvodem) Od 1.10.2001 do 30.4.2002 a předchozí měření v zimě (průměrné hodnoty)
1. topná sezóna 1999/2000			výpočet pro standardní podmínky: 11,8kWh/(m²a)
	2. topná sezóna 2000/2001
		3. topná sezóna 2001/2002

Obr. 1 porovnání naměřené spotřeby tepla na vytápění s projektovanými hodnotami spotřeby tepla, zdroj: [1]

Vypočtená potřeba tepla na vytápění pro požadovanou teplotu 20 °C se pohybuje podle PHPP v průměru všech domů kolem 11,8 kWh/m²a. Zvýšíme-li požadovanou pokojovou teplotu na cca 21 °C, má to za následek zvýšení vypočtené potřeby tepla na 13,6 kWh/m²a. V průměru tím dochází k velmi dobrému potvrzení vypočtené hodnoty potřeby tepla, v individuálních případech však nastaly výrazné odchylky směrem dolů i nahoru. Odchylky se však pohybují v rámci obvyklého kolísání a jsou způsobeny převážně rozdílným chováním obyvatel, chybami obsluhy nebo i některými technickými nedostatky. Technické nedostatky byly v návaznosti na hodnocení odstraněny a za účelem snížení chyb obsluhy byly obyvatelům předány uživatelské příručky.

2.2. Sociální hodnocení (obsah ze zdroje [2])

Kromě metrologického hodnocení bylo provedeno hodnocení také z hlediska sociálního. Cílem hodnocení bylo získat informace o motivaci k přistěhování, o přijímání potřebných změn v chování a při ovládání techniky při nastěhování do pasivního domu, o spokojenosti s bydlením, o chování uživatelů a o potřebách informací pro obyvatele.

Výsledky nastínily celkově pozitivní obraz spokojenosti s bydlením ve sledovaných pasivních domech. Převážná většina respondentů je ve svém domě a se svým domem spokojená. Otázky hodnocené na veřejnosti poněkud skepticky jako kvalita ovzduší a tepelná pohoda v interiéru byly ze strany obyvatel hodnoceny velmi pozitivně. Ve srovnání s předchozí bytovou situací přispívá dobrá kvalita ovzduší a rovnoměrné teplo ke zvýšení komfortu bydlení. Dalším pozitivním a závažným aspektem jsou výrazně nižší vedlejší náklady. Výsledky ukazují, že pasivní domy jsou obyvateli velmi dobře přijímány. Kritika a výhrady nejsou namířeny ani tak příliš proti základním principům pasivního domu, jako spíše proti nesprávnému provedení stavby nebo proti funkčnosti některých částí technických zařízení. Kritické body za chybějící individuální regulaci prostorové teploty jsou převáženy velmi dobře pociťovanými výhodami.

2.3. Využití získaných poznatků

Zkušenosti z výše popsaných hodnocení byly povzbudivé pro intenzivnější šíření standardu pasivního domu v Hannoveru. Poznatky o technických překážkách a další požadavky obyvatel byly začleněny do další lokální práce a nakonec i do projektu sídliště s nulovými emisemi zero:e. Klíčovými prvky zde byly mj. následující body: