Seznamte se s pražskou pasivní bytovou vilou Pod Altánem

Mimořádná pozornost byla věnována návrhu a realizaci tepelně izolačních vrstev. Tepelná izolace provětrávaného nekontaktního obvodového pláště je z grafitového polystyrenu o tloušťce 280 mm. Klasický způsob kotvení těchto desek talířovými hmoždinkami, procházejícími celou tloušťkou tepelného izolantu, který vytváří v  izolaci tepelný most, byl nahrazen kotvením kontaktními neprůvlečnými hmoždinkami.

Navíc při řešení nosného systému předvěšené části obvodového pláště byly při návrhu mohutných nosných kotev, procházejících přes celou tloušťku tepelného izolantu, použity speciální prvky z kompozitních materiálů, oddělených od konstrukce stěny tepelně izolačními podložkami Compactfoam, které umožnily likvidaci nebezpečného a mnohonásobně se opakujícího systémového tepelného mostu.

Strop nad podzemními garážemi je izolován foukanou celulózovou izolací typu Climatizer Plus, která vyplňuje celý prostor mezi stropní deskou a  zavěšeným podhledem. Terasa v ustupujícím podlaží je chráněna izolačními deskami z tvrzeného PUR, podlahovou konstrukci na terénu ve druhém podlaží izoluje štěrk z pěnového skla.

Plocha okenních konstrukcí byla optimalizována, okna s jižní a západní orientací používají stabilně osazené stínicí žaluzie, které v letním období chrání interiér proti přehřívání. Použity jsou okenní konstrukce s masivními dřevěnými rámy, s izolačním trojsklem a teplými distančními rámečky. S ohledem na hluk od blízkého drážního tělesa vykazují okenní konstrukce vzduchovou neprůzvučnost na úrovni 44 dB.

Tepelná a vzduchotechnická zařízení

Při volbě zdroje energie se pracovalo s několika variantami, především s  tepelným čerpadlem, solárními kolektory, případně kombinací obou těchto systémů. Nakonec, po zvážení všech technických a ekonomických hledisek a  s ohledem na nízké energetické nároky budovy, byl zvolen konvenční zdroj – plynový kondenzační kotel, který zásobuje energií teplovodní otopnou soustavu.

Systém je na deskových otopných tělesech regulován pomocí termostatických hlavic, v ložnicích jsou použity nadedveřní otopné panely s integrovanými výústkami vzduchotechniky – je tedy zřejmé, že otopný systém spolupracuje se vzduchotechnickou soustavou.

Požadovanou výměnu vzduchu v místnostech lze v  energeticky pasivních domech efektivně zajistit pouze systémem řízeného nuceného větrání s rekuperací, které bylo použito i v tomto případě. Jedná se o individuální systém s rekuperační jednotkou, umístěnou v  každém bytě, která je ovládána v závislosti na údajích, získaných z  lokálního termostatu, čidla koncentrace CO₂ a vlhkostního čidla.

Systém rekuperace pracuje s průměrnou účinností 80 %, pro případ extrémních mrazů se využívají dohřívače, instalované na přívodním vzduchovém potrubí. Rozvody vzduchotechniky jsou vedeny v podhledech mimo obytné místnosti (předsíně, chodby, komory, sociální zařízení); v obytných místnostech se z celého vzduchotechnického systému objevují pouze výústky.

Energeticky pasivní bytová vila Pod Altánem v Praze 10 obdržela v soutěži Český energetický a ekologický projekt 2009 cenu České komory architektů. V soutěži Stavba roku 2012 byla za vytvoření příkladně energeticky koncipovaného domu se zřetelem k nápaditému osazení do terénu a začlenění do prostředí vilové ulice nominována na titul.

Získala zde i Cenu Nadace pro rozvoj architektury a  stavitelství za komplexní přístup k řešení energetické úspornosti budovy, zhodnocené ve spolupráci s Centrem pasivního domu.