Šetrné budovy šetří nejen peníze

Pasivní dům spotřebuje za rok maximálně 15 kWh energie na metr čtvereční vytápěné plochy. U běžného rodinného domu, který má podlahovou plochu kolem 120 m², to dělá 1800 kWh ročně.

Pro porovnání tepelná produkce lidského těla ve spánku činí zhruba 80 W za hodinu (záleží na váze), při pomalé chůzi uvolníte za hodinu až 200 W tepla. Tepelný výkon stolního počítače je 250 W za hodinu.

Zatímco v letním období to vše systém řízeného větrání odvede ven, v zimě tím vším vytápíte… V pasivním domě tedy můžete sledovat, jak neustále rostou ceny energií, a přitom zůstat zcela v klidu: vy se bez nich téměř obejdete.

Tušení souvislostí

Když jsme zmínili vysokou tepelnou produkci počítačů, můžeme se do budoucna zaměřit na využití odpadního tepla z počítačových serverů. Odborníci na chlazení musejí odvádět teplo z místností pro servery, aby zajistili jejich bezpečný provoz, k čemuž je zapotřebí další elektrické energie…

Přitom koncepční řešení existuje. „Pěkným příkladem z poslední doby je realizace bytového domu s dvanácti byty v Drážďanech, kde jsou příprava teplé vody a vytápění až do venkovní teploty -5 °C zajištěny odpadním teplem z centrálního serveru v sousední budově,“ popisuje pro časopis Energeticky soběstačné budovy prof. Ing. Jan Tywoniak, CSc., z Fakulty stavební ČVUT v Praze.

„Aby se odpadní teplo uplatnilo jako významný zdroj v energetické bilanci, musí být budova skutečně optimálně řešena. Pokud je u bytového domu potřeba tepla na vytápění redukována na úroveň pasivního domu, je rozhodující položkou bilance spotřeba energie na teplou vodu. Ta je celoročně rovnoměrná, což nejlépe odpovídá stálé produkci odpadního tepla.“

To je začátek cesty do energetické budoucnosti. Pan profesor Tywoniak, jeden z hlavních průkopníků pasivních domů u nás, pochopitelně ví, že lze jít i dále.

„Při lepším pochopení energetických souvislostí budou dobrá řešení v budoucnu častěji vycházet z energetických propojení více budov, které mají odlišné profily užívání."

"Představme si vedle sebe stojící administrativní budovu, školu, nákupní centrum a obytný dům – potřeby i produkce tepla, chladu i elektrické energie jsou ve značné míře odlišné. Technické systémy si mohou vzájemně vypomáhat a být efektivnější. Investiční náklady by díky menším instalacím technických systémů nebo jejich sloučení měly klesnout.“

• Článek vyšel původně v časopise Domov, kde můžete nalézt i další zajímavé texty s tematikou bydlení