24. června 2009
Panelová škola v pasivním standardu v Lipsku
Dvě samostatně stojící panelové budovy školy Wilhelm-Ostwald-Schule byly postaveny v roce 1972. Práce na rekonstrukci byly zahájeny v listopadu 2008. Budovy budou rekonstruovány postupně a dokončení je plánováno do konce dubna 2011.
Panelová škola v pasivním standardu v Lipsku
Rozhodnutí Lipska, půlmilionového města ve východním Německu, o výstavbě veškerých budov v pasivním standardu bylo pro mnohé překvapením. V březnu 2008 městská rada rozhodla, že veškeré nové budovy, rekonstrukce budov ve vlastnictví města a projekty realizované v rámci PPP (Private Public Partnership, česky: Partnerství veřejného a soukromého sektoru) musí dosáhnout pasivního standardu. V případě, že realizace takových úspor není možná, musí být budova postavena v nízkoenergetickém standardu, tj. o 30 % nižší spotřeba energie než stanoví německé nařízení o úsporách energie (tzv. EnEV 2007).
Graf: www.selbstnutzer.de/energie/Beratungsplakat_Drucken.pdf
Lipsko se takto přidalo k celé řadě německých měst, které chtějí a umí ve věci ochrany klimatu jít dál než stanoví spolková vláda. V podstatě je ale toto usnesení logickým rozhodnutím dobrého hospodáře veřejného majetku. Například průměrné náklady na vytápění jedné panelové školní budovy jsou 60 000 € ročně (spotřeba cca 580 MWh/a), po rekonstrukci na pasivní dům jsou předpokládané náklady 10 000 €. Potenciál úspor je obrovský, protože Lipsko provozuje aktuálně 140 škol.
V současné době byly zahájeny práce na pilotním projektu rekonstrukce panelové školy na pasivní standard. Dvě typové školní panelové budovy z roku 1972, v nichž studuje 500 žáků prestižního gymnázia „Wilhelm Ostwald-Schule“ s přírodovědným zaměřením, budou propojeny novou spojovací budovou v nízkoenergetickém standardu. Náklady na vytápění by se dle očekávání měly snížit o více než 80 %. Celková hodnota investice je 11,5 mil. €, vícenáklady na dosažení pasivního standardu byly vyčísleny na 1,8 mil. €. Podstatnou část vícenákladů ve výši 740 tis. € tvoří náklady na čtyři větrací jednotky, které budou po dvou umístěné na střeše každé z budov a obestavěny v dobře izolovaných nástavbách.
I když během běžných rekonstrukcí škol v Lipsku podle požadavků platných norem je budova díky novým těsným oknům a izolaci velmi utěsněná, nejsou do budov zpravidla instalovány větrací jednotky. Projektanti vychází z toho, že učitele dokáží během přestávek ve třídách dostatečně vyvětrat. Z toho důvodu jsou vícenáklady porovnávané pro variantu při větrání okny. Otázkou ale zůstává, zda ve skutečnosti k dostatečnému větrání okny dochází a jaký dopad má případně špatná kvalita vzduchu v nedostatečně větraných třídách na zdraví a výsledky žáků. Přitom mnohé studie prokazují, že ve třídách je nedostatečné větráno. Například výsledky jednoho výzkumu v Dolním Sasku ukázaly typický příklad. V 5. třídě na začátku výuky byla koncentrace CO2 800 ppm, ještě během první hodiny byla dosažena hodnota 1500 ppm, což je maximální hodnota koncentrace CO2 dle normy DIN 1496-2. V poledne byla již naměřena ve třídě extrémní koncentrace CO2 4000 ppm!
V současné době realizuje Lipsko tři architektonické soutěže na novostavby a rekonstrukce školních budov. Novostavby budou postaveny na místě starých panelových budov, které budou odstraněny. V soutěži je požadován kompaktní tvar soutěžních návrhů a jejich orientace na světové strany, tak aby bylo možné využívat pasivní sluneční zisky energie.
Zvláštní je, že teprve poté, co bude vybrán nejlepší architektonický návrh, budou zpracovány dvě energetické varianty budov, tj. budova s o 30 % nižší spotřebou energie než požaduje aktuální německé nařízení o úsporách energie, a varianta v standardu pasivního domu. Teprve poté na základě ekonomické analýzy návratnosti investice bude rozhodnuto o tom, která varianta bude realizována. Omezujícím faktorem pro pasivní domy jsou i údajně omezující podmínky dotací, kdy jsou podmínkou poskytnutí finanční podpory co nejnižší stavební náklady.
Nelehkým a inovativním úkolem pro úřad pozemních staveb bude výstavba tří požárních zbrojnic v pasivním standardu. Navíc městská rada v Lipsku zvažuje využít pro financování svých investic do energeticky úsporných škol modelu Private Public Partnership.
Na závěr lze vyslovit pouze přání, aby byl pilotní projekt gymnázia Ostwald-Schule realizován úspěšně a mohl být příkladem pro rekonstrukce obdobných panelových škol u nás.