Se zelenou střechou vstříc zelenějším zítřkům

Co je to ta zelená střecha?

Na střechu jako takovou má investor obvykle jen pár požadavků – měla by být voděodolná, vzduchotěsná a perfektně izolovaná. Tak proč na ni dávat hlínu a vysazovat rostliny? Kromě toho, že to opravdu hezky vypadá a takové bydlení ještě o něco víc souzní s přírodou (přispívá biologické rozmanitosti a zlepšuje mikroklima), má vegetační střecha příznivý vliv i na funkci pasivního domu. Samozřejmě. Vždyť co je zelené, to je dobré.

Extenzivní zelená střecha je vlastně vegetační souvrství (mezi vhodné rostliny patří především rozchodníky, sukulenty a další teplomilné rostliny), ekologická alternativa k běžným povrchovým ochranám, jako jsou kačírek, štěrkové zásypy nebo dlaždice. Možná vás to překvapí, ale taková střecha se po založení vegetace obejde bez větší údržby a rostliny zvládnou i výkyvy teplot.

Dům se zelenou mokřadní střechou - kořenovou čističkou na střeše 
Foto:  Ing. Michal Šperling, Iveta Kopicová

Je krásná i užitečná

Kromě toho, že vás pohled na zeleň pohladí na duši, je vegetační střecha i funkční. V místnostech pod střechou bývá horko, to víte. Izolace střechy sice alespoň částečně pomáhá, ale nechme promluvit ve prospěch zeleně čísla. Může totiž snížit teplotu v podkroví až o 5 °C a zároveň se v ní neakumuluje teplo ze slunce jako u běžných krytin.

Povrchová teplota vegetační střechy je okolo 35 stupňů, zatímco střecha s krytinou z asfaltových pásů se může rozpálit až na 70 stupňů. Díky nižší povrchové teplotě proudí do interiéru chladnější vzduch. Ten může být obohacen o vonnou složku kvetoucích rostlin na střeše.

Dům se zelenou mokřadní střechou - kořenovou čističkou na střeše 
Foto:  Ing. Michal Šperling, Iveta Kopicová

A to pořád není všechno:

• Vegetace prodlužuje životnost střešního pláště (není tolik namáhaný silnými slunečními paprsky).
• Narušuje vznik efektu tzv. městského tepelného ostrova (místa ve městě, kde se nekondenzuje vzdušná vlhkost).
• Redukuje hluk (neuslyšíte ani kroupy ani déšť).
• Zadržuje prach (až 0,2 kg na m² za rok).
• Zadržuje dešťovou vodu (pojme až 90 % dešťových srážek – z toho plyne menší zátěž na městský odvodňovací systém a více vody v krajině).
• V zástavbě snižuje teplotu vzduchu až o několik stupňů.
• Procesem fotosyntézy rostliny absorbují oxid uhličitý a uvolňují kyslík, čímž osvěžují a zvlhčují okolní vzduch.
• Přitahují včely a bezobratlý hmyz, kterému poskytují potravu a úkryt.
• Zelené střechy se na moderním domě podíli na účinnosti systémů solárních panelů (víc jsme se o tom rozepsali níž v článku).

Zelená střecha a dešťová voda

Z běžné střechy odteče při dešti 95 až 100 % vody. V lepším případě se voda svádí okapy do zásobníku na dešťovou vodu a dál využívá (na splachování, zalévání, úklid). V tom horším zbytečně zatěžuje kanalizační systém a v tom úplně nejhorším způsobuje záplavy.

Vegetační střecha na pasivním domě zpomaluje odtok dešťové vody až o polovinu (a existují i typy, které zadrží až 90 % vody). A to, co nezadrží, můžete svést třeba do dešťové zahrady – malého kousku ráje pro rostliny, zvířata i lidi. To se to bude dýchat.

Zelené střechy jdou ruku v ruce se solárními panely

Jak už jsme napsali – vegetace na střeše výrazně snižuje teplotu střechy i okolí. To se pak promítá i do výkonnosti fotovoltaických panelů, které dosahují maximální absorpce energie při cca 25 °C – na střeše s vegetačním souvrstvím mají tudíž až o 15 % vyšší účinnost.

Ale je to oboustranně výhodný obchod – panely vytváří na střeše plovoucí stín, který rostliny uvítají a navíc umožní o něco druhovější rozmanitost rostlin. Takové spojení zelené a solární střechy se pak nazývá biosolární.

Prostě a jednoduše – zelené střechy zažívají v České republice boom. A zasloužený. Pokud i vy koketujete s myšlenkou, že svou střešní krytinu necháte rozkvést, potěší vás i fakt, že na její realizaci můžete čerpat dotace z programu Nová zelená úsporám.