Neprůvzdušnost, zkoušky kvality

Nezbytnou součástí zajištění kvality pasivních domů je test neprůvzdušnosti, a to ve správný čas. Je naprosto nutné zabezpečit tento test v průběhu výstavby po dokončení vzduchotěsnicí vrstvy. Včas se tím odhalí defekty a netěsnosti a jejich náprava bude jednodušší a levnější. Další test v době používání budovy je pak dokladem pro certifikaci.

Určení průvzdušnosti budovy se provádí měřením metodou tlakového spádu např. pomocí Blower Door testu. Princip je jednoduchý. Ventilátor umístěný ve vhodném otvoru v obvodové stěně vytváří v budově tlakový rozdíl (podtlak nebo přetlak) a měřením objemového toku u ventilátoru vyhodnocovací jednotka vypočte průměrnou hodnotu n₅₀ při tlakovém rozdílu 50 Pa. Při zjišťování těsnosti obálky (test „B“) musí být během měření důsledně uzavřeny všechny stavební otvory, utěsněny instalační otvory a zaslepeny prostupy, aby nedocházelo ke zkresleným výsledkům. Jde zejména o okna, přípojky vzduchotechniky, kanalizace, vody, zdroje tepla a elektroinstalací. Výsledná hodnota je pak považována za intenzitu výměny vzduchu přes funkční spáry a netěsnosti. U certifikačního testu během provozu se zalepuje pouze vstupní a výstupní vedení vzduchotechniky.

Intenzita výměny vzduchu n₅₀ při tlakovém rozdílu 50 Pa je definována dle vztahu:

                        V₅₀

n₅₀ =      __________

                          V

kde je

V₅₀    objemový tok vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa [m³/h]
V    objem vnitřního vzduchu měřené budovy nebo měřené ucelené části budovy [m³].

Obr. 11 Měření neprůvzdušnosti je nezbytnou součástí realizace a zajištění kvality pasivních domů. Po dokončení vzduchotěsnicí vrstvy je nutné provést měření, aby odhalené netěsnosti mohly být včas opraveny. (Zdroj Radion)

Měřicí aparatura se skládá z výkonného ventilátoru, čidel na měření objemového toku vzduchu a vyhodnocovací jednotky. Pomocí napínací plachty se ventilátor vzduchotěsně umístí do vhodného otvoru (obr. 11) a nainstalují se přístroje pro měření tlakového rozdílu a objemového toku. Otáčky ventilátoru se nastaví tak, aby se vytvořil konstantní tlakový rozdíl, a pak se změří objemový tok vzduchu procházejícího ventilátorem. Měření se opakuje při různých úrovních tlakového rozdílu v rozsahu přibližně 20 až 80 Pa. Řídicí jednotka obsahující přenosný počítač a speciální software řídí a kontroluje celý průběh měření, které pak okamžitě vyhodnocuje.

Obr. 12 Ochlazované místo v detailu napojení francouzského okna a podlahy způsobeno nesprávným napojením vzduchotěsné vrstvy. Při odhalování netěsností může být nápomocné i termovizní snímkování.

Lokalizace netěsností

Součástí měření bývá také lokalizace netěsných míst, a to zejména v případě neuspokojivých výsledků testu. Ta vznikají hlavně v místech spojů různých konstrukcí, v okolí stavebních otvorů apod. Po vytvoření podtlaku pak k detekci slouží např. ruční anemometr – přístroj na měření okamžité rychlosti proudění vzduchu. Řadu cenných informací může přinést také termovizní snímkování. Mnohdy je možné lokalizovat netěsnosti i pomocí našich smyslových orgánů (např. dlaně), které jsou na pohyb vzduchu velmi citlivé. Pro zjištění proudění vzduchu složitějšími detaily lze využít sledování pohybu barevného kouře vytvářeného za přetlaku. Tato metoda se používá nejméně, ale je velice názorná, což je v některých případech velkou výhodou. Utěsňování nalezených netěsností probíhá hned na místě až do fáze uspokojivého výsledku Blower Door testu.