Základní principy

Vyplatí se postavit pasivní dům?

Nejčastější otázkou nakonec bývá: „A o kolik je ten pasivní dům dražší?“ Pasivní dům je dražší díky použití kvalitnějších komponent a větší preciznosti jak ve fázi návrhu, tak při samotné realizaci. Vícenáklady se však pohybují jen mezi 5 až 15 % oproti běžným stavbám. Zbytečně drahé pasivní domy jsou většinou dílem projektantů, kteří z nezkušenosti navrhují složitá řešení. Ověření projektanti, kteří jsou certifikovaní a vzdělávají se, jsou schopni navrhnout jednoduché a levné řešení.

„A vyplatí se pořídit si pasivní dům, i když je dražší?“ Dům se nestaví na pět ani deset let a každý, kdo si umí spočítat dva a dva a myslí alespoň trochu do budoucna, přijde na to, že tu jiná možnost není. Vše směřuje k energetickým úsporám a připočteme-li k tomu fakt, že pasivní dům poskytuje vysoce komfortní a zdravé bydlení, lze říci, že se určitě vyplatí. Díky povinnosti dokladovat tzv. Průkaz energetické náročnosti budov při stavbě, prodeji i pronájmu se domy na trhu nemovitostí budou prodávat i podle toho, jakou mají spotřebu energie a co uživateli poskytují. Je zřejmé, že pasivní dům si udrží svou cenu  mnohem déle než běžný dům. A nakonec také nabízí jistotu a nezávislost do doby, kdy není jasné, jak se budou vyvíjet ceny energií, i když je pravděpodobné, že stále porostou.

Závěr

Výstavba nebo rekonstrukce budov na úrovni pasivního standardu není omezena jenom na rodinné domy. Možností je hodně a v některých případech jsou větší stavby vhodnější než rodinné domy. Školy, nemocnice, administrativní budovy i bytové domy jsou pro pasivní standard jako stvořené, neboť mají velkou výhodu v tvarové kompaktnosti, jednoduchosti a množství vnitřních zdrojů tepla (lidí nebo techniky). Praxe v sousedním Rakousku, Německu a už i u nás ukázala, že lze s úspěchem rekonstruovat stavby na pasivní a stavět nové nejrůznějšími způsoby. Od high–tech řešení s použitím nejnovějších poznatků vědy až po cenově optimalizované kompromisní varianty. Naše budoucnost závisí jen na našem postoji, dobré vůli a schopnosti vidět dopředu. Je zřejmé, že nejjednodušším způsobem, jak se vyvarovat vyčerpání přírodních zdrojů, je snížit jejich spotřebu bez toho, abychom museli ubírat na komfortu a kvalitě. Pasivní dům zde nabízí elegantní řešení pro energetickou krizi s pozitivním společenským dopadem na zaměstnanost a energetickou nezávislost státu.

Základní pojmy

Energetická bilance - rozdíl mezi energetickými vstupy (dodanou energií, zisky) a výstupy (ztrátami) domu za výpočtové období (měsíc, rok)

Měrná potřeba tepla na vytápění – základní ukazatel pro hodnocení pasivního domu. Říká, kolik tepla potřebuje dům za jeden rok, a pro snadnější porovnání se přepočítává na jeden metr čtvereční energeticky vztažné plochy.

Tepelná ztráta – teplo, které z vytápěného prostoru uniká přes obvodové konstrukce a větráním. Je to zároveň množství tepla, který musí být do domu dodáno, aby byla zajištěna tepelná pohoda i v zimě.

Tepelné zisky – teplo, které vytápěný prostor získává jinou cestou než otopnou soustavou, tzn. slunečním zářením a tepelnými zisky z vnitřních zdrojů, jako jsou například elektrické spotřebiče a uživatelé (metabolické teplo).

Součinitel prostupu tepla U – udává množství tepla, které projde konstrukcí o ploše jeden metr čtvereční při rozdílu venkovních a vnitřních teplot jeden stupeň Celsia. Udává kvalitu tepelných vlastností konstrukce – čím je hodnota U nižší, tím lepší izolační vlastnosti konstrukce má.

Primární energie – když k energii připočteme energii z neobnovitelných zdrojů nutnou k její výrobě a distribuci, dostáváme skutečnou neboli primární energii. Například u vytápění elektřinou po započtení neefektivní výroby a ztrát při distribuci je primární energie až třikrát vyšší. Obnovitelné zdroje mají z hlediska zátěže životního prostředí koeficienty primární energie o mnoho nižší. Podobně je možné určit množství šedé energie (zabudované energie), tedy veškeré energie spotřebované při výrobě určitého materiálu.

Rekuperace – zpětné získávání tepla z ohřátého odpadního vzduchu. Teplý vzduch není bez užitku odveden otevřeným oknem ven, ale v rekuperačním výměníku odevzdá většinu svého tepla přiváděnému čerstvému vzduchu.

Zemní výměník tepla - systém potrubí v zemi, který slouží pro předehřátí vzduchu v zimě a ochlazení v létě. Potrubí výměníku musí být zakopána minimálně v hloubce 1,5 m, kde je již stálá teplota po celý rok.

Doporučená a použitá literatura

[1]    BÁRTA, J.: Základní principy konceptu pasivního domu, Sborník z mezinárodní konference Pasivní domy 2005, Centrum pasivního domu, Brno, 2005 Pasivní
[2]    TYWONIAK, J.: Nízkoenergetické domy. Grada, 2005
[3]    CIHLÁŘ, J.: Pasivní domy. Centrum pasivního domu, Brno, 2007
[4]    Kolektiv autorů: Aktiv für mehr Behaglichkeit: Das passivhaus, Passivhaus Institut, Darmstadt, 2005
[5]    FEIST. W.: Gestaltungsgrundlagen Passivhäuser, Passivhaus Institut, Darmstadt 2005