Základní principy

Základní kámen pasivního domu tkví v promyšleném návrhu. Použití sebelepších prvků samo o sobě pasivní dům nezajistí. Vyladěním projektu v počáteční fázi můžeme ovlivnit cenu domu, provoz i jeho funkčnost za co nejmenší peníze. Je zde proto nezbytná optimalizace všech prvků, jako jsou tvar a velikost budovy, orientace vzhledem ke světovým stranám, vnitřní dispozice, konstrukční řešení, velikosti a umístění oken a návrh větrání a vytápění. Nedodržení základních zásad návrhu - kompaktní tvar či orientace prosklení - může zbytečně zmařit snahu o dosažení pasivního standardu. V některých případech lze kompenzovat lehké porušení těchto zásad navýšením kvality ostatních prvků, to se však projeví většinou na ceně stavby. Je nesmyslem vše podřídit pouze energetické náročnosti, jde však o to vytěžit z daného pozemku a zadání investora co nejvíce s ohledem na perfektní funkčnost domu a současné maximální snížení potřeby energie. Navrhování objektů v pasivním standardu by mělo být samozřejmostí stejně, jako se do auta navrhují bezpečnostní prvky.

Přestože je princip jednoduchý, dobře navrhnout a postavit pasivní dům vyžaduje mnoho znalostí a kvalitně odvedenou práci. Zkušený architekt a projektant zde hrají klíčovou roli. Do detailu dořešená projektová dokumentace také zjednoduší ocenění zakázky a realizaci na stavbě. Vyloučí se tím zbytečné prostoje na stavbě a nevhodné kompromisy vycházející z nedostatečných podkladů.

Kvalita realizace je přímo úměrná kvalitě projektu. Řemeslník či mistr podle nedostatečného projektu (např. projektu pro stavební povolení) pasivní dům nepostaví. Je nezbytné mít minimálně dokumentaci ve fázi pro provedení stavby, která obsahuje všechny potřebné detaily nutné pro bezproblémové provedení, a současně zajistit kontrolu kvality při realizaci důsledným dozorem projektanta nebo technickým dozorem investora.

Koncepce a dispoziční řešení

Již prvotní úvahy o tvaru budovy a dispozici definují budoucí energetickou náročnost budovy a ovlivňují v konečném důsledku i cenu pasivního domu. Následující všeobecně známé zásady u pasivních domů nabývají na důležitosti:

• kompaktní tvar budovy – nejzásadnější z parametrů, snaha o dosažení co nejnižšího poměru ochlazovaných konstrukcí k objemu budovy A/V; ideální tvar je koule, ovšem z hlediska využití v praxi pak krychle nebo dispozičně vhodnější kvádr
• pokud možno jižní orientace budovy nezastíněná okolní zástavbou, která zabezpečí dostatek solárních zisků
• omezení složitých tvarů v konstrukci budovy, které při realizaci mohou vytvářet komplikované detaily, tepelné mosty a celkově prodražují stavbu
• vnitřní dispozice s ohledem na světové strany, využití slunečních zisků a optimalizaci délky rozvodů větrání, topení a teplé vody
• Panelové domy, školy či administrativní budovy jsou pro energetické úspory takřka stvořené. Díky kompaktnosti tvaru je mnohem jednodušší postavit je v pasivním standardu než samostatně stojící rodinné domy.

Obr.3 V pasivním domě všechny prvky vytvářejí dokonalý a efektivní systém. Pasivní energetické zisky jsou uvnitř budovy udržovány díky izolaci a kvalitním oknům jako v termosce. Neustálý přísun čerstvého vzduchu obstarává řízené komfortní větrání s rekuperací tepla.