12. května 2009

Rekonstrukce v pasivním standardu

(pokračování z předchozí strany)

« předchozí 1 2 3 4 5 6 7
 

U kvalitně izolovaných objektů není třeba vysokých vnitřních teplot vzduchu. O to větší problém způsobují nadmíru ochlazovaná místa, kterými tepelné mosty a vazby bezpochyby jsou. Hrozí zde nebezpečí kondenzace vodních par a následného poškození. Problematická jsou zejména místa napojení konstrukcí – zakládání, stropní konstrukce, pozednice, napojení oken a stavebních otvorů, dále místa, která mají větší vnější ochlazovanou plochu oproti zevnitř ohřívané, například rohy. Do těchto míst se v případě nespojitosti izolační obálky soustřeďuje tepelný tok. U rekonstrukcí se někdy vyskytují případy těžko řešitelných tepelných mostů, u kterých se snažíme tento vliv alespoň co nejvíce eliminovat.

panelaky pred rekonstrukci panelaky po rekonstrukci
panelaky termosnimky
Obr. 10 Projekt Tevesstrasse ve Frankfurtu (Německo) před a po rekonstrukci, doplněno o termovizní snímek, kde je pěkně vidět rozdíl v kvalitě obálky. Roční spotřeba energie na vytápění 290 kWh/(m2a) před a 17 kWh/(m2a) po renovaci na pasivní standard. Úspora energie činí 95 %. (Zdroj Faktor 10)

Obnova oken

Častým zdrojem velkých ztrát u starších objektů jsou okna. Nejen přes nekvalitní zasklení, ale zejména přes spáry v rámu okna a netěsnosti v místech ostění nám teplo doslova utíká ven. Při rekonstrukcích se při výběru oken i jejich osazování používá stejných zásad jako při pasivních novostavbách. Okna s izolačními trojskly a součinitelem prostupu celého okna UW ≤ 0,8 W/(m².K) zabezpečí dostatečnou tepelnou ochranu. Tepelným mostům v místě napojení rámu na nosnou konstrukci se lze vyhnout předsazením okna do vrstvy izolace s následným překrytím rámu venkovní izolací o tloušťce min 40 mm. Stejně tak je nutné provést precizní vzduchotěsné napojení rámu pomocí speciálních pásek nebo lišt.

Obr. 11 Kotvení oken probíhá stejným způsobem jako u pasivních novostaveb. Okna jsou umístěna do vrstvy izolace kvůli eliminaci tepelných mostů. Zde je pěkný příklad posunutí vzduchotěsné roviny na vnější stranu stěn, kde je spojitá omítka. V některých případech může být takové řešení jednodušší.

Větrání i do rekonstrukcí

Objekty se po provedení výměny oken a zateplení potýkají často s navýšením vnitřní vlhkosti v důsledku menší výměny vzduchu. Instalace systému větrání s účinnou rekuperací tepla tyto problémy řeší a současně navyšuje vnitřní komfort a hygienu o několik tříd.

U starších objektů se samozřejmě s umístěním větrací jednotky a rozvodů v době výstavby nepočítalo. Samostatné technické místnosti často nejsou k dispozici, a proto se k instalaci větracích jednotek využívají jiné nevyužité prostory – podhledy stropů, skříně, stoupačky, půdy nebo sklepy. Do chladných prostor jako jsou sklepy, garáže a podobně je nutné volit kvalitně izolované jednotky i rozvody, aby nedocházelo ke snižování účinnosti zpětného zisku tepla.

Vzhledem k omezeným prostorům u rekonstrukcí se nejčastěji používá podstropní vedení rozvodů v komunikačních prostorech. Kvůli estetickému začlenění rozvodů do interiéru lze zvolit obdélníkový průřez, který je možno omítat nebo obložit. V některých případech lze použít i přiznané rozvody s kruhovým průřezem.

vzduchotechnika ve skrini

Obr. 12 Větrací jednotku lze umístit pod strop v komunikačním prostoru, do koupelny nebo třeba i do skříně vstupní haly. Rozvody jsou pak řešeny pod stropem v podhledu nebo i přiznané v interiéru. (Zdroj TAUSCH)

Využívání obnovitelných zdrojů energie

izolace rozvodu

Obr. 13 Stávající otopná soustava ve většině případů zůstává, je vhodné pouze precizně izolovat rozvody vytápění a teplé vody, zejména pokud vedou nevytápěným prostorem.

Po zmenšení tepelných ztrát je potřebná regulace stávající otopné soustavy. Nejjednodušší je snížit teplotní spád na nízkoteplotní systém, čímž se také efektivněji využívá zdroj energie.

Na velká úsporná opatření často navazuje i výměna zdroje tepla za efektivnější, případně využívající obnovitelné zdroje energie. Při přechodu z dálkového zdroje tepla na lokální u větších objektů stojí za zvážení současná výroba tepla a elektřiny – kogenerace, nebo vytápění biomasou. Další úspory provozních nákladů může přinést i využívání solární energie v podobě solárních kolektorů na ohřev teplé užitkové vody nebo fotovoltaických panelů.

(pokračování z předchozí strany)

« předchozí 1 2 3 4 5 6 7

Diskuse


Přihlaste se k odběru newsletteru

  *

Naši členové
  • JRD
  • Ing. arch. Pavel Jura
  • Ing. arch. Ivan Kraus
  • PCC MORAVA - CHEM s.r.o.
  • WOBAU STAVBY s.r.o.
  • Ing. arch. David Vašíček
  • MESSY s.r.o.
  • atelier3, s.r.o.
  • Stapring, s.r.o.
  • Livee - Ing. Juraj Hazucha
  • REFAGLASS s.r.o.
  • Refsite Group s.r.o.
  • Stavební Engineering Přerov s.r.o.
  • Ing. Michal Kovařík - zdravastavba.cz
  • Ing. arch. Dalibor Borák - BORÁK ARCHITEKTI
  • REHAU, s.r.o.
  • STIEBEL ELTRON spol. s r.o.
  • BACHL, spol. s r.o.
  • WIPPRO GmbH
  • Atelier Tlustý - Ing. arch. Josef Tlustý

Naši partneři

 ČSOB-150px SEMMO


Hlavní mediální partneři

        ESB  Stavebnictvi  for arch logofor pasivDřevoportál  strechy_krytiny    izolace_info  tzb-info  Veleton  Salon dřevostaveb  Forum dřevostaveb  stavbaweb_logo  iMaterialy_logo  České stavby  Českéreality.cz  Adapterra Awards  Nadace partnerství