Rekonstrukce v pasivním standardu

Radikálně vylepšit energetické a zejména uživatelské vlastnosti až na pasivní standard lze v podstatě u všech typů objektů. Smyslem je celková obnova, ochrana stávajících konstrukcí, prodloužení životnosti, zvýšení komfortu a zároveň i ceny nemovitostí. Až 90 % budov různých typů - rodinné domy, panelové a bytové domy, administrativní budovy, historické objekty nebo školky, školy, nemocnice a další sociální zástavba - čekají na obnovu. Důležité je rozhodnutí pro komplexní rekonstrukce, které dlouhodobě navýší kvalitu objektů a budou vyhovovat po celou dobu životnosti opatření. Polovičatá řešení třeba pouze ve formě zateplení nebo nedostatečných tlouštěk izolací sice přinesou částečnou úsporu, ale nedochází k plnému využití potenciálu úspor. Investice do komplexních opatření se vyplatí i z hlediska navýšení kvality vnitřního prostředí.

Rodinné domy jsou specifickou kategorií. Nevýhodný poměr velikosti objektů k množství druhů prací a počtu detailů způsobuje většinou zvýšené finanční náklady oproti větším budovám. Množství kompozičních predispozic nedovoluje úpravy v potřebné míře, nebo jen za vynaložení zvýšených finančních prostředků. Například omezená světlá výška místností často nedovoluje umístit izolaci v potřebné tloušťce na existující podlahu, ale vyžaduje si její kompletní odstranění a umístění pod betonovou desku. Značnou pozornost si samozřejmě může vyžádat více detailů – napojení střechy na obvodové stěny, vikýře, terasy, výklenky a jiné.

Výhodou větších staveb, nejedná-li se o historické budovy, bývá zpravidla kompaktní tvar, jednoduchost detailů, menší členitost a množství podobných prvků. Všechny tyto faktory zjednodušují a zlevňují rekonstrukci. Nejnaléhavější je v tomto sektoru jednoznačně potřeba komplexních rekonstrukcí panelových a bytových domů, kde je ohromný potenciál úspor energie. Přes 100 miliónů lidí ve východní Evropě bydlí v panelových domech s obrovskou energetickou náročností. Co asi nejvíce komplikuje renovaci, je fakt, že o ní rozhoduje větší počet lidí s různou mírou znalostí dané problematiky. Nejlepšími přesvědčovacími prostředky v dané chvíli bývají připravené prezentace, odpovědi na otázky, zdařilé příklady, vyčíslené úspory a návratnost investicí. Problémy většinou bývají s návrhem tloušťky izolace, kde stále převládá u lidí povědomí, že stačí izolovat 12 cm polystyrénu, že je to přece lepší než 8 cm. Velké diskuse se obyčejně vedou o použití nuceného větrání, které je sice v zahraničí odzkoušené v mnoha budovách, ale u nás je zdařilých příkladů u větších objektů doslova pár.

Zejména větší stavby vzhledem k častému financování z veřejných prostředků by měly jít při snižování energetické náročnosti příkladem. V některých krajích v zahraničí je povinné občanské stavby stavět a pokud možno i renovovat do pasivního standardu.

Obr. 14 Při rekonstrukcích se uplatňují předsazené samonosné konstrukce balkonů, lodžií atd. Umožňují dosáhnout spojitého zateplení bez tepelných mostů. Je pouze nutné ponechat dostatek místa pro umístění izolace mezi konstrukci lodžie nebo balkónu a obvodovou stěnu.

Obr. 15 Ukázka, že „zpasivnit“ lze všechny druhy budov, výrobní haly nevynímaje. Nahoře před rekonstrukcí, dole po rekonstrukci. (Foto Drexel und Weiss)