Kvalita vnitřního prostředí

Celá část ke stáhnutí ve formátu pdf

Kvalitní vzduch je nezbytný!

Asi každý z nás pozná chvíle, kdy se v místnosti už nedá vydržet. Někdy kvůli vydýchanému vzduchu, až máme pocit, že usínáme, jindy kvůli pachům, suchému vzduchu nebo nevyhovující teplotě. Všechny tyto faktory ovlivňují kvalitu našeho života, vytvářejí rušivé podněty či přímo způsobují zdravotní potíže.

Pasivní dům poskytuje vysoký teplotní komfort a o kvalitní vnitřní prostředí v něm pečuje systém řízeného větrání s rekuperací tepla. Mnohdy se však na tento systém hledí jen z úhlu energetických zisků a z toho vycházející návratnosti systému. Proč kvalita vnitřního prostředí není vnímána jako faktor ovlivňující spokojenost, výkonnost i zdraví uživatelů, přestože se v konečném důsledku rovněž projevuje ekonomicky, i když nepřímo? Existuje více studií přímého vlivu kvality vnitřního prostředí na výkonnost. Že jde o nezanedbatelná čísla, svědčí například studie [6] prováděná v USA. Při výzkumu se zvýšila kvalita vzduchu o 40 % a zvýšená výkonnost zaměstnanců o 5 % způsobila roční úspory přes 1000 $ na osobu. Nutno podotknout, že odhady těchto úspor nezahrnují zisky ze snížených nákladů na zdravotní péči a sníženou absenci na pracovišti z důvodu zdravotních problémů. Návratnost investic do zlepšení vnitřního prostředí by pak činila méně než 2 roky.

V obytných budovách se projevuje navýšení kvality vnitřního prostředí obdobně. Mnohdy běžné bolení hlavy, únava nebo zhoršený spánek mají původ ve zvýšené koncentraci CO2, způsobené nedostatečným větráním. Nevhodná relativní vlhkost vzduchu (příliš suchý nebo příliš vlhký vzduch) má zase za následek vysoušení sliznic, negativní vliv na dýchací cesty nebo zvýšenou tvorbu mikroorganismů a plísní.

Větrání s rekuperací tepla eliminuje teplotní rozdíly vznikající při větrání okny a dodává hygienicky potřebné množství čerstvého vzduchu o pokojové teplotě. Pachy a škodliviny jsou účinně odvětrávány a díky filtrům se výrazně snižuje prašnost. Alergici zase ocení možnost filtrace pylu v kritickém období. Systém odvádí přebytečnou vlhkost z problematických míst (koupelna, kuchyně), čímž v těchto místnostech zabraňuje možnému vzniku plísní. Nedochází ani k nadměrnému vysoušení vzduchu přílišným větráním, protože vyměňováno je jen minimální potřebné množství vzduchu.

Obr. 1 Nejen příjemná teplota vytváří kvalitní vnitřní prostředí pasivních domů. Dostatečné množství čerstvého vzduchu, optimální vlhkost a další faktory také napomáhají vytvoření pocitu pohodlí, komfortu a zdravého vnitřního prostředí.

Nejde však vše přepočítávat jenom na peníze. Stejně důležité je naše zdraví, kvalita života a další aspekty, které se nás dennodenně dotýkají. Mnohdy běžné bolení hlavy, únava nebo zhoršený spánek mají původ ve zvýšené koncentraci CO2, způsobené nedostatečným větráním. Nevhodná relativní vlhkost vzduchu (příliš suchý nebo příliš vlhký vzduch) má zase za následek vysoušení sliznic a negativní vliv na dýchací cesty nebo zvýšenou tvorbu mikroorganizmů a plísní.

O kvalitní vnitřní prostředí pasivních domů a maximální míru komfortu pečuje systém řízeného větrání s rekuperací tepla. Dodává hygienicky potřebné množství vzduchu v pokojové teplotě (díky zpětnému zisku tepla), účinně odvětrává pachy a filtruje přiváděný vzduch od pylu a prachu. Systém odvádí přebytečnou vlhkost z problematických míst (koupelna, kuchyně), čímž v těchto místnostech zabraňuje možnému vzniku plísní. Nedochází ani k nadměrnému vysoušení vzduchu přílišným větráním, protože vyměňováno je jen minimální potřebné množství vzduchu

Čím je typické vnitřní mikroklima pasivních domů?

• neustále čerstvý a nevydýchaný vzduch
• minimální rozdíly teplot, bez pocitu průvanu
• optimální vlhkost vzduchu
• omezená prašnost díky filtraci vzduchu
• snížená hlučnost oproti větrání okny

Větráme dostatečně?

Přirozené větrání infiltrací u budov je vlivem těsných oken a celkově utěsněných konstrukcí radikálně omezeno a větrá se nedostatečně. Je paradoxní, že kvalita vnitřního prostředí je po provedení nekomplexních rekonstrukcí horší než v původním stavu. Zejména u objektů s vyšší obsazeností, jako jsou i školy a školky, pak výrazně stoupá koncentrace oxidu uhličitého a stejně tak i dalších škodlivin. Větrání okny je nedostatečné a běžné novostavby se potýkají se stejnými problémy.

Obr. 2 Větrání okny – měření koncentrace CO2 v bytě panelového domu. Jak je vidět, při větrání okny se kvalitního vnitřního prostředí dosahuje opravdu obtížně. (Zdroj Ekowatt)

Při rekonstrukcích má rozhodný vliv na zhoršení kvality vnitřního prostředí míra neprůvzdušnosti objektu. U starších objektů, které jsou obvykle „děravé“, výrazný problém s větráním nebývá. Dům je provětráván samovolně, což se výrazně projevuje zejména na komfortu a peněžence uživatelů. U modernizovaných objektů i novostaveb se výměnou oken výrazně snižuje spárová průvzdušnost. S pohledu energetického i stavebně technického je to v pořádku. Přirozená výměna vzduchu však výrazně klesá na hodnoty naprosto nevyhovující z hygienických hledisek. Při neměnné produkci vodních par do interiéru, u průměrné rodiny až 10 l/den, může docházet na ochlazovaných místech ke kondenzaci vlhkosti a výskytu plísní s výrazně negativními důsledky pro lidské zdraví. To souvisí hlavně s nedostatečným zateplením či nedůsledně řešenými tepelnými mosty v kombinaci s nedostatečným větráním. To není případ pasivních domů, kde jsou všechny tepelné mosty pečlivě řešeny stejně tak jako systém větrání. Proto nejen u všech novostaveb, ale i u komplexně rekonstruovaných objektů je přímo nutností použit řízené větrání s rekuperací tepla.