20. května 2009
Kvalita vnitřního prostředí
Cílem, a to nejen u pasivních domů, je vytvoření výjimečné kvality vnitřního prostředí a maximálního komfortu uživatelů. Ne všechny složky jsou vnímány stejně významně, jak dokládá obr. 3, ve výsledku však jde o kombinaci všech složek.
Obr. 3 Vnímanou kvalitu vnitřního prostředí ovlivňuje více faktorů. Mezi nejvýznamnější určitě patří teplo, vlhkost vzduchu, světelná a akustická pohoda. V pasivních domech je snaha o docílení nanejvýš kvalitního vnitřního prostředí a žádná z těchto složek by neměla být opomíjena.
Teplota a vlhkost
Teplota a vlhkost patří k nejdůležitějším složkám pro zajištění kvalitního vnitřního prostředí z hlediska zdraví a spokojenosti lidí, ale i ve vztahu k životnosti stavebních materiálů, budov, technologií, atd. Způsob vnímání tepla je složitější a závisí na mnoha faktorech, jako je pohyb vzduchu, oblečení, činnost a jiné. Zjednodušeně se dá popsat pomocí tzv. operativní (výsledné či globe) teploty vzduchu t0, která vyjadřuje pocit tělesné pohody a vychází z průměru teploty vzduchu tV v obývaném prostoru a střední teploty povrchů tP, které tento prostor obklopují:
18 - 20 = t0 = 0,5 (tV + tP)
Další doporučené hodnoty pro obytné stavby jsou následující tabulce:
parametry | topné období | letní období |
operativní (výsledná) teplota vzduchu t0 [°C] | 18 - 24 | 20 - 28 |
rychlost proudění vzduchu wa [m/s] | ≤ 0,1 | 0,1 - 0,2 |
rozdíl teplot ve výši 1,7 a 0,1m [°C] | ≤ 3 | ≤ 3 |
relativní vlhkost vzduchu rhi [%] | 40 - 60 | 40 - 60 |
teplota podlahy tp [°C] | 19 - 28 | - |
U pasivních domů jsou díky kvalitní izolaci obvodových stěn povrchové teploty stěn téměř shodné s teplotou vzduchu. Rozdíl teplot v různé výšce eliminuje také větrací systém, který pomalu provětrává místnosti. Při použití kvalitního zasklení pak není nutné ani zbytečně zvyšovat teplotu vzduchu nad 20°C.
Zajistit optimální teplotu budov nebývá složité. Mnohem větší problémy se však vyskytují při dosahování vyhovující relativní vlhkosti. Relativní vlhkost vzduchu totiž může v nevětraném prostoru dosahovat 80 % i více, což může vést až ke vzniku plísní s nebezpečnými zárodky patogenních spór. Důsledkem je pak zvýšená nemocnost obyvatel, časté nevolnosti, alergie, záněty průdušek, dýchací potíže, bolesti kloubů a nervové potíže. Výrazně suchý vzduch s relativní vlhkostí nižší než 30 % zase způsobuje nepříjemné vysychání sliznic dýchacích cest, což je spojeno také se zvýšeným rizikem nemocí z nachlazení. Lidé si pak často stěžují na suchou a svědící pokožku.
Obr. 4 Diagram vlivu teploty a relativní vlhkosti na komfort a případná rizika zhoršení kvality vnitřního prostředí.
Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující relativní vlhkost vzduchu patří vnitřní produkce vodních par a výměna vzduchu – intenzita větrání. Hlavní zdroje vlhkosti v budovách jsou uvedeny v tabulce:
zdroj vlhkosti | produkce vodní páry |
metabolismus člověka | 50 – 250 g/hod/os (podle druhu činnosti) |
koupelny | 700 – 2500 g/hod |
kuchyně | 600 – 1500 g/hod |
sušení prádla | 200 – 500 g/h/5kg |
pokojové rostliny – 20 ks |
500 – 1000 g/den |